Vikariáty a farnosti

I. pražský vikariát II. pražský vikariát,III. pražský vikariát; IV. pražský vikariát; vikariát Benešov; vikariát Beroun; vikariát Jílové; vikariát Kladno; vikariát Kolín; vikariát Podřipsko; vikariát Příbram; vikariát Rakovník; vikariát Stará Boleslav; vikariát Vlašim

Farnost spravuje farář jmenovaný diecézním biskupem. Pokud není v čele farnosti farář, spravuje ji administrátor (= správce); jeho kompetence a povinnosti jsou stejné, ale jeho postavení je méně trvalé (i když i farář může být přeložen na jiné místo). Jednou z povinností faráře (i administrátora) je sídlit ve farnosti, obvykle na faře. Pokud kněz spravuje více farností, může být ustanoven farářem pouze v jedné z nich, v níž potom sídlí; v ostatních je ustanoven administrátorem excurrendo (= dojíždějícím správcem). Z praktických organizačních důvodů se farnosti spojují do okrskových vikariátů. 

V čele okrskového vikariátu je okrskový vikář jmenovaný biskupem; jeho povinností je zejména koordinovat pastorační aktivity, dohlížet na řádné spravování farností a pomáhat kněžím svého vikariátu, pokud se dostanou do nesnází, tíží je problémy, těžce onemocní, potřebují duchovní pomoc apod. Farnosti obvykle zahrnují jednu nebo více obcí, ale v některých městech (Příbram, Kladno) je farností více.

Praha se dělí na 4 vikariáty. II., III. a IV. pražský vikariát zahrnují i některé příměstské farnosti (např. Hostivice, Jirny nebo Odolena Voda). Většina pražských farností zahrnuje území jedné nebo několika historických obcí, ale na Vinohradech jsou hned dvě farnosti (na Žižkově byly ještě před několika málo lety dokonce tři, pak jedna, dnes jsou tam farnosti dvě).

Organizačně nejsložitější je I. pražský vikariát, který zahrnuje území čtyř pražských měst: Hradčan, Malé Strany, Starého Města a Nového Města (k nimž se počítá i Strahov a Josefov). Na území tohoto vikariátu je celkem 14 farností. Dále do I. pražského vikariátu organizačně patří i pět tzv. osobních farností: Akademická, Polská, Slovenská, Německá a Maďarská. Tyto farnosti nemají vymezené území, ale jsou to společenství římskokatolických křesťanů (a jejich rodinných příslušníků), kteří splňují určitá kritéria. Členy Akademické farnosti jsou studenti, akademičtí pracovníci a další zaměstnanci vysokých škol na území hl. m. Prahy, členy Polské / Slovenské / Německé / Maďarské farnosti jsou římskokatoličtí křesťané polské / slovenské / německé / maďarské národnosti, kteří mají kanonické bydliště na území pražské arcidiecéze.

Kromě farností jsou v arcidiecézi zřízené i některé tzv. duchovní správy – organizační jednotky bez vlastního území. Do kompetence pražského arcibiskupa kromě toho spadá i duchovní péče v Armádě České republiky, a to nejen na území Arcidiecéze pražské, ale v celé České republice (a také v jednotkách Armády ČR zapojených v zahraničních misích).

Zcela jinou strukturu mají různé řády, kongregace a společenství zasvěceného života. Pokud však působí v pastoraci, činí tak po dohodě s diecézním biskupem, který je může pověřit správou některých farností.

Pastorační rada je poradním a pracovním nástrojem faráře, administrátora nebo moderátora společné duchovní správy. Spolupracuje s farářem, aby se vytvářelo živé společenství věřících, nese spoluzodpovědnost za šíření evangelia. Má pečovat o svou duchovní formaci, další náboženské vzdělávání i celkový rozvoj vlastní osobnosti. Posuzuje otázky farnosti a hledá možnosti řešení. Může komunikovat s biskupem, mít informace o ekonomické situaci farnosti, vyjadřovat se ke kandidátům bohosloví apod.

Ekonomická rada je poradním a pomocným orgánem faráře, administrátora nebo moderátora společné duchovní správy. Při správě majetku dbá na předpisy církevního práva, nařízení České biskupské konference a směrnice arcibiskupství. Úkolem této rady je podílet se na šetrném a obezřetném spravování majetku farnosti, spolupodílí se na zajišťování příjmů farnosti, pomáhá při vypracování žádostí o příspěvky na ekonomické zajištění akcí ve farnosti apod. Jejím největším úkolem je schvalování a kontrolování rozpočtu farnosti.

Pastorační rada je složena z faráře, duchovních žijících ve farnosti, zástupců řeholních a dalších společenství a dvou až šesti zvolených členů, jejich mandát trvá pět let. Tato rada zasedá pravidelně dvakrát do roka, ze zasedání se pořizuje zápis. Schůze této rady jsou veřejné. Ekonomická rada zasedá nejméně čtyřikrát ročně, její zasedání jsou neveřejná. Ze zasedání se pořizuje zápis. Členství v této radě trvá tři roky. Tvoří ji farář, člen pastorační rady a další členové jmenovaní farářem, kteří jsou bezúhonní a mají zkušenosti z oblasti ekonomie a práva. Obě rady se řídí zvláštními předpisy, které vydalo Arcibiskupství pražské.