Apha 
Lesní správa
Lesy jsou tradiční součástí hospodářské základny církve. V průběhu roku 2015 došlo k vrácení již většiny lesního majetku zabaveného státem v době komunistického režimu. Arcibiskupství pražské spravuje své lesy přímo vlastní organizační složkou, Lesní správou. Dále obhospodařuje prostřednictvím pachtu lesy subjektů podřízených (kapituly a farnosti) i jiných (Náboženská matice). Lesní správa v současné době zajišťuje péči o cca 27 tis. ha lesa. Lesní správa se člení na ústředí, které zajišťuje ekonomickou a administrativní agendu prostřednictvím účetních a lesnických specialistů (odbyt, taxace, myslivost, dotace, ochrana přírody apod.), a na osm polesí, členěných na jednotlivé úseky k zajištění vlastního lesnického provozu a výroby. Celý tým tvoří zhruba 65 technickohospodářských pracovníků. Dále má arcibiskupství na některých polesích vlastní dělníky.
Historie arcibiskupských lesů
Co do výměry tvořily a tvoří lesy většinu hospodářského majetku arcibiskupství. Biskupství a později Arcibiskupství pražské od 12. století postupně získalo – ať už jako dominikální, nebo rustikální majetek – velkostatky Rožmitál, Dolní Břežany, Onšov, Louňovice, Blatno, Červená Řečice, Nový Rychnov a Týn nad Vltavou. K tomu je nutné zmínit menší arcibiskupské statky (např. Sovínky) a majetek kapitul a farností pražské arcidiecéze (nejvýznamnější z nich je panství metropolitní kapituly ve Spáleném Poříčí). Původ majetku byl velmi pestrý (dar – Rožmitál, koupě – Týn nad Vltavou, směna – Blatno, odkaz – Louňovice, patronáty atd.), ale vždy mělo vlastnictví církve soukromoprávní povahu. Kontinuita vlastnictví a hospodaření byla narušena zejména husitskými válkami v 15. století a pozemkovými reformami a totalitními režimy ve 20. století. V dějinách arcibiskupských lesů se vystřídala celá řada lesnických osobností, z nichž lze uvést Ing. Gangloffa, prof. Korfa, Ing. Pince nebo Ing. Šrámka.
Od roku 2012 probíhá proces majetkového vyrovnání, jímž se majetek konfiskovaný komunisty částečně vrací do vlastnictví arcibiskupství a dalších církevních právnických osob (na obrázku ukázka špatného stavu řady navracených budov). Pro současnou Lesní správu je výzvou a ctí navázat (po násilném přerušení ve 20. století) na cennou tradici staleté lesní držby a na odkaz lesníků předchozích generací.
Poslání a cíle
Posláním Lesní správy je spravovat lesy Arcibiskupství pražského, jemu podřízených subjektů a dalších smluvně vázaných vlastníků lesa, udržet či zlepšit stav těchto lesů a podílet se na hospodářské činnosti arcibiskupství, jejímž smyslem je ekonomické zabezpečení života arcidiecéze, aby místní církev mohla konat svou různorodou službu lidem a vést je k osobnímu setkání s Bohem.
Cíle Lesní správy nijak nevybočují od toho, co je v českém lesnictví soustavně zdůrazňováno:
- hospodařit trvale udržitelně – zachovat a zvyšovat rozlohu a kondici lesů, předat další generaci les ve stejném nebo lepším stavu
- usilovat o vyvážený poměr ekonomického, sociálního a ekologického pilíře lesního hospodářství – zajistit hospodářskou soběstačnost majetku, dávat práci lidem (především místním), dbát na plnění mimoprodukčních funkcí lesa
- upřednostňovat přírodě blízké hospodaření – rozvíjet znalost přírodních procesů a efektivně ji promítat do konkrétních úkonů lesníka, využívat v maximální míře přirozenou obnovu, pro dosažení výnosů uplatňovat postupy s menšími vklady, posilovat druhovou, věkovou a prostorovou pestrost lesních porostů, volit technologie (nové i tradiční) podle charakteru stanoviště
- udržet pod kontrolou škodlivé činitele, zvládnout dopady změny klimatu
K tomu se organicky pojí ještě cíl vlastní církvi:
- rozpoznávat a ctít záměry Stvořitele
Strategie
Strategií arcibiskupství k dosažení těchto cílů je vlastnicky orientovaný přístup (důraz na svobodu a zodpovědnost vlastníka), přímá správa bez zprostředkovatelských článků (vlastní obchod dřívím oddělený od dodávek prací a materiálu, úzký kontakt vlastníka lesa s dělníky) a konzervativní horizont hospodaření (odpovídající charakteru církevní organizace, bez tendencí koncentrovat výnosy v jedné generaci, funkčním období či době trvání smluvního vztahu). Arcibiskupství je připraveno spolupracovat s dalšími stranami (státní správa, místní samospráva, myslivost, věda a výzkum, návštěvníci z řad veřejnosti, …) a brát v potaz jejich zájmy o les za předpokladu, že vzniklé vztahy jsou vzájemně prospěšné, nebo alespoň nemají negativní dopad na vlastníka.
Pozvání do arcibiskupských lesů
Českou krajinu utváří z jedné třetiny lesy. Jedno z největších bohatství, které bylo člověku svěřeno. Utíkáme se do lesů hledat divočinu, krásu, ticho, poezii přírody, ale i práci. Procházíme zas a zas lesní pěšiny a cesty. Navracíme se na místa, která nás okouzlila, která jsme navštívili s přáteli, rodinou. Přijměte proto pozvání na putování po lesích arcidiecéze pražské. Navštívíme skalnaté doubravy okolo Sázavy, smíšené lesy jižních Čech, bájný Blaník, nyní těžce zkoušenou Vysočinu, lesy jižních Brd s vrcholem Třemšín i horské smrčiny Krušných hor. Ohlédneme se do historie správy lesů i do současného dění v našich lesích. Najdeme lesy, kde člověk ponechal vše na přírodě, lesy kde spolu s přírodou člověk hospodaří, i lesy kde člověk přírodě ublížil a dnes to napravuje. Krátké filmy jsou nám všem pozvánkou. Stačí si vybrat a poznávat.
Važme si našich krásných lesů, Pán nás jimi obdaroval.
Ing. Milan Mochán, ředitel sekce Lesní správy pražského arcibiskupství