Mše svatá připomene odkaz Habsburků
Ve čtvrtek 22. října od 18 hodin se ve svatovítské katedrále uskuteční slavnostní mše svatá u příležitosti 500. výročí nástupu Ferdinanda I. na český trůn, a tedy nástupu Habsburků na český trůn. Vystavena bude relikvie blahoslaveného Karla I.
Mši svatou bude celebrovat pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. Zúčastní se jí také rakouský arcivévoda Karel Habsbursko-Lotrinský, vnuk posledního českého krále a císaře Karla I. S arcibiskupem Stanislavem se potkal toto léto při jeho oficiální návštěvě Prahy.
Karel I. byl v letech 1916–1918 posledním rakouským císařem. Papež Jan Pavel II. ho v roce 2004 prohlásil za blahoslaveného. Při mši svaté bude vystavena jeho relikvie.
„Připomínka výročí nástupu habsburské dynastie na trůn českých králů není v žádném případě oslavou monarchie. Je připomenutím duchovních tradic českého státu, křesťanské kultury, která nás pojí s národy Evropy – je připomenutím, odkud pramení naše identita: je tedy událostí aktuální a potřebnou v kontextu naší doby.“
Milan Novák, vedoucí českého komturství Evropského řádu svatého Jiří – domu Habsbursko-Lotrinského
Podle Milana Nováka byli všichni habsburští panovníci od Ferdinanda I. po Karla I. nositeli odkazu Přemyslovců, Lucemburků i Jagellonců. Ctili svatováclavské tradice, chránili české Palladium v dobách válek a dbali o rozkvět Staré Boleslavi, nejstaršího poutního místa v Čechách.
Termín mše svaté 22. října nebyl vybrán náhodně. Svátek blahoslaveného Karla Rakouského připadá na 21. října a 23. října 1526, tedy právě před 500 lety, byl v Praze zvolen českým králem Ferdinand I. Habsburský, manžel Anny Jagellonské. Stalo se tak poté, co král Ludvík Jagellonský padl v bitvě u Moháče, v níž uherské vojsko utrpělo porážku od Osmanů. Ferdinand I. byl ve svatovítské katedrále nejen korunován, ale podle svého přání zde byl také pohřben po boku své manželky.
Apha