Sdružení křesťanských seniorů oslavilo 25 let

Výročí 25 let svého fungování oslavil spolek Sdružení křesťanských seniorů. Zhruba čtyři desítky zástupců se sešly 22. října 2026 ke společné modlitbě v kapli svatého Václava ve svatovítské katedrále. Za seniory sem dorazil také biskup Zdenek Wasserbauer. Pak program pokračoval v Arcibiskupském paláci, kde se konala debata s hosty o tom, jakou roli senioři v dnešní společnosti mají. V čele spolku stojí od počátku Nina Nováková, bývalá poslankyně a pedagožka. V rozhovoru nám přibližuje fungování spolku, i to, proč nestačí seniorům nabízet jen výlety a volnočasové aktivity.

Proč jste se rozhodla věnovat seniorům?

V roce 2006, kdy jsem v našem městě, Brandýse nad Labem, zahájila program Nestárneme – zrajeme k moudrosti, jsem měla na mysli paralelu k univerzitě třetího věku. Kvalitní, ale lokální a z domácích zdrojů. Postupně jsem se snažila zapojovat seniory do pojmenovávání problémů a navrhování jejich řešení. Zkrátka, zabavit seniory na výletě nebo dovolené nestačí. Navíc ne všichni si to mohou dovolit. Zajímalo mě průběžně sledovat, jaké situace prožili všichni současní senioři. Málo si uvědomujeme, že dnešní senioři byli intenzivně formováni jedním světonázorem. V tom lepším případě slyšeli něco jiného doma a dostávali pokyn: „Tohle ve škole neříkej.“ Proto jsem háklivá na podceňování seniorů a tvrzení, že na všechno naletí. Mnozí z nás s obavou sledují, jak se nechávají zmanipulovat právě mladí. Zkrátka, každý krůček k lepšímu vzájemnému poznání vede k pochopení a následně, jak věřím, k oboustranné podpoře.

Sdružení křesťanských seniorů (SKS) vzniklo v roce 2001. Je součástí Rady seniorů ČR a Evropské seniorské unie. Na svém webu uvádíte, že usilujete o duchovní a hmotné dobro nejen starších lidí, ale celé společnosti. Co konkrétně vaše organizace dělá?

Sdružení křesťanských seniorů existuje 25 let a k jeho typickým rysům patří tři základní postoje. Za prvé – Víme, odkud přicházíme. Chápeme, že evropská civilizace vzešla z antického důrazu na rozumové poznání světa, hledání spravedlnosti a rozkvět umění. Postupně se k antickým ctnostem přidalo judaistické desatero, křesťanská ochota k oběti, otevřenost k odpuštění, odpovědná solidarita a především láska k bližnímu vycházející z lásky k sobě.

Za druhé – Snažíme se citlivě chápat současné výzvy a orientovat se v nich. Přitom máme na paměti dobro všech generací. Také jsme byli mladí, zakládali jsme rodiny a pohybovali se na trhu práce. Jasně však vidíme, jak rychle se společnost proměňuje. Generace dnešních mladých musí zvládat jiné problémy než jejich o deset let starší vrstevníci. Ani mladí, ani starší netvoří homogenní skupinu, ale pestrou mozaiku. Všem velmi škodí zjednodušený pohled na druhé.

A za třetí – Vzali jsme si k srdci, že v naději je síla, která neselže, pokud nezavíráme oči před realitou. Hlavním zdrojem naděje je blízkost lidí všech generací.

Hledáme partnery na regionální, celostátní i evropské úrovni. Jsme zastoupeni v některých krajských radách seniorů i v předsednictvu Rady seniorů ČR. Delegujeme své zástupce do výkonného výboru Evropské seniorské unie, spolupracujeme na přípravě konferencí Evropské akademie pro demokracii a Institutu pro křesťanskou-demokratickou politiku. Diskutujeme také o možnostech spolupráce se Spolkem pro obnovu venkova a s naším tradičním partnerem, Sdružením křesťanských seniorů na Slovensku.

Máte kluby po celé České republice. Jak fungují?

Naše kluby, kterých je zatím devět, nemají vlastní právní subjektivitu. Podle principu subsidiarity mají velkou autonomii. Důvod je také praktický, protože jejich charakter, a tím i styl práce, se liší. Například klub ve Zlíně má krajský záběr, zatímco kluby na Děčínsku, Teplicku, Žďársku nebo Brandýsku působí spíše lokálně. Výbor nemá tendenci kluby řídit. Pečujeme ale o to, aby zůstávaly v kontaktu a mohly sdílet zkušenosti z jednotlivých akcí. Zástupci klubů jsou několikrát do roka zváni na jednání výboru SKS, takže máme zajištěnou obousměrnou komunikaci.

Konkrétně kluby pořádají v daném regionu či místě různá pravidelná setkání, přednášky, kulturní akce, poutě, výlety a podílejí se na aktivním společenském dění.

Kolik máte aktuálně členů a jaké jsou podmínky členství? Musí být zájemci věřící?

V současné době máme více než dvě stovky členů a v poslední době vznikají nové kluby, například na Kladensku. Rozhodně nenahrazujeme farní společenství. Když se přihlásí nový zájemce, dostane informaci o tom, zda v jeho regionu existuje klub, ke kterému se může připojit. Může se také rozhodnout pro individuální členství. Není podmínkou, aby byl člen praktikujícím věřícím. Pro společné hledání cest, jak prospívat společnosti, je však nutné, aby všichni naši členové souzněli s hlavními východisky a aby uznávali základní křesťanské hodnoty.

Co se podle vás za dobu působení Sdružení křesťanských seniorů podařilo. Z čeho máte osobně největší radost?

Myslím, že se daří vysvětlovat společnosti, že senioři jsou pestrou mozaikou lidí chytřejších i méně chytrých, vzdělaných i méně vzdělaných, ekonomicky dobře situovaných i chudých, zdravých a aktivních i těch, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých, lidí s různými politickými názory a tak dále. Jsem ráda, že tento pohled převzala také většina organizací v Radě seniorů ČR. Velký podíl na tom má naše aktivní účast na kulatých stolech „Senioři aktuálně“, které jsem čtyři roky pořádala v Poslanecké sněmovně. Dokázali jsme zformulovat takzvané Memorandum seniorů a musím říct, že je to dobrý základ pro mezigenerační dialog.

Významný krok jsme udělali na celostátní výstavě Senior v Lysé nad Labem, kde jsme pilotně představili dva projekty, které bychom rádi rozvíjeli od roku 2027. Je to „Vědomá cesta životem“ – projekt zaměřený na sociální role, ctnosti, charakter a hledání cest do budoucnosti a „Senioři a příroda“ – projekt věnovaný významu přímého kontaktu s rostlinami a zvířaty pro smysluplný život člověka, zejména dětí a seniorů.

Nedávno se zástupci vašeho spolku setkali v Arcibiskupském paláci a předtím se ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha uskutečnila děkovná modlitba. Jak setkání hodnotíte?

Máme už povzbudivou zpětnou vazbu. Sluší se také velmi poděkovat Metropolitní kapitule a Arcibiskupství pražskému. Čtyřicet zástupců ze všech klubů, z nichž ne všichni jsou praktikujícími věřícími, se shodlo, že spirituální rozměr má v životě člověka nesmírný význam. Všichni se modlili, všichni zpívali Svatováclavský chorál. K dobré atmosféře přispělo přirozené vystupování otce biskupa Wasserbauera.

Sešli jsme v sále kardinála Berana v Arcibiskupském paláci s několika našimi partnery, abychom si tak trochu ověřili, že naše spolupráce není jen na papíře. Závěr velmi otevřené diskuse byl jasný: rozvíjet stávající a otevírat nová partnerství má smysl.