Charitní pěší pouť z Prahy do Orvieta

Tradiční pouť připomíná cestu pražského kněze Petra z Prahy do Říma a Orvieta v roce 1263, při které se stal eucharistický zázrak. Na základě tohoto zázraku se dnes po celém světě slaví svátek Corpus Domini (Božího Těla). Na začátku cesty poutníkům požehnal pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který se také přidal ke 4. etapě z Neveklova do Osečan.

Putování se koná od roku 2000. Původně měla pouť podobu štafetového běhu, od roku 2015 probíhá jako tradiční pěší pouť, což umožňuje širší účast veřejnosti. Každoročně se zapojuje více než 1 000 poutníků, někteří na celou trasu pouti, většina na jednodenní úseky dlouhé 20-30 kilometrů nebo jejich části. Trasa vede z Prahy přes střední a jižní Čechy do Vyššího Brodu, dále přes Rakousko do Itálie, kde poutníci prochází Bolsenou a završují putování v Orvietu účastí na slavnostní mši svaté a procesí Božího Těla.

Lidé se často přidávají v místě svého bydliště a absolvují jednu či několik etap, takže celé putování přirozeně nabývá podoby pomyslné štafety, která postupně propojuje jednotlivé regiony.

Právě tento rozměr společného putování považuje za podstatný také pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. „Jsem moc rád, že tato tradice kající pouti kněze Petra z Prahy žije. S příběhem kněze Petra z Prahy, který byl také kancléřem krále Přemysla Otakara II., jsem se poprvé setkal jako seminarista, když jsme měli církevní dějiny a navštívil jsem právě Orvieto. Je to krásné, že v centru Itálie jsou tyto české stopy. Říká se také, že eucharistický zázrak v Orvietu byla poslední kapka k tomu, že sv. Tomáš Akvinský dokončil všechny liturgické texty k svátku Těla a krve Páně a ten byl schválen. Takže je to jeden z momentů, kde my Češi, jsme měli vliv na celocírkevní dění.“

Arcibiskup byl už u zahájení pouti na Hradčanském náměstí. Před požehnáním mluvil také o přínosu, který putování přináší do života: „Na pouti si neseme jenom to, co je podstatné. A to, co je nepodstatné, odhazujeme. Tak vám přeji, abyste měli šťastnou cestu, abyste si něco nového přivezli a něco nepotřebného odhodili, protože většinou toho taháme až příliš. Když jsem byl malý, tak jsme četli Rychlé šípy. A když šli na výlet, tak Rychlonožka, komická postava, měl strašně velký batoh. Kamarádi si ho dobírali: „Že si s sebou ještě nevezmeš piano.“ A někdy my táhneme takové piano s sebou, takovou zbytečnost, ať už v srdci nebo někde v tašce. Tak vám přeji, abyste při té pouti zažili, že člověku stačí strašně málo, aby byl šťastný.“

V pondělí 25. 5. se pak v Neveklově arcibiskup Stanislav Přibyl a také středočeská hejtmanka Petra Pecková připojili k putování pod jasným májovým nebem. Spolu s ostatními poutníky míjeli rozkvetlé louky a polní cesty, lesy i tiché vsi neveklovského kraje. Další zastávkou byly Křečovice a den zakončili poutníci v Osečanech.

Malá skupina vytrvalců bude pokračovat dál, přes celé Čechy a Rakousko až do italského Orvieta, kde jejich putování vyvrcholí slavnostmi připomínajícími vznik svátku Těla a Krve Páně, jednoho z nejvýznamnějších svátků křesťanského roku.