Kázání arcibiskupa S. Přibyla ze slavnosti Seslání Ducha svatého

Duch přináší pokoj a uschopňuje nás k pokoji

Praha, katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, neděle 24. května 2026

Drazí bratři a sestry, milí biřmovanci,

dnešní slavnost Seslání Ducha Svatého má pro naši pražskou církev zvláštní hloubku. V katedrále svatého Víta, v tomto duchovním srdci naší země, slavíme Letnice a zároveň biřmování. A pro mě osobně je tato chvíle spojena s velkou vděčností a pokorou, protože dnes zde poprvé jako arcibiskup pražský uděluji svátost biřmování.

Dnešní Boží slovo nás vrací do večeřadla. Apoštolové jsou zavřeni, sevřeni strachem a nejistotou. Evangelium ale říká něco podstatného: Ježíš přichází navzdory zavřeným dveřím. Přichází doprostřed jejich strachu a říká: „Pokoj vám.“ Je to současně pozdrav, požehnání, výzva i zvěstování.

Právě to je první dar zmrtvýchvstalého Krista: pokoj, který se rodí z odpuštění. Kristus nepřichází učedníkům vyčítat jejich útěk ani jejich slabost. Ukazuje jim své rány – proměněné rány ukřižovaného. Právě tyto rány jsou znamením, že „Ten, který zemřel, žije navěky“ a že láska je silnější než smrt.

Milí biřmovanci, i vy dnes stojíte před Kristem, který vás zve, abyste nežili jen ze svých sil. Svátost biřmování není pouhou tradicí ani slavnostním zakončením náboženské přípravy, nebo jak kdysi jeden kněz sarkasticky prohlásil: rozloučení s církví za účasti biskupa. Je to dar Ducha Svatého, který člověka posiluje k životu z víry a křesťanskému svědectví.

Za chvíli nad vámi církev bude prosit o sedm darů Ducha svatého: o moudrost, rozum, radu, sílu, umění, zbožnost a bázeň Boží. Tyto dary nejsou něčím vzdáleným nebo mimořádným. Jsou světlem pro každodenní život. Duch Svatý totiž nepřichází odvést člověka od světa, ale naučit ho žít ve světě s novým srdcem.

Dnešní svět zpravidla nabízí sice mnoho možností, ale málo jistoty. Přináší mnoho informací, ale o dost méně pravdy. Je mezi námi mnoho spojení, ale málo skutečného společenství. A právě proto dnešní člověk tolik potřebuje Ducha Svatého, který je Duchem pravdy, pokoje a odvahy.

Papež Lev XIV., který právě nyní slouží mši svatou na Svatopetrském náměstí, ve své dnešní homilii připomíná, že Duch Svatý je „Duchem pokoje“, který proměňuje svět ne silou moci, ale „všemohoucností lásky“. To je nesmírně důležité i pro naši dobu. Vidíme kolem sebe napětí, rozdělení, války i rostoucí nedůvěru mezi lidmi. Ale církev nesmí být místem strachu nebo uzavřenosti. Církev má být prostorem smíření, naděje a otevřených dveří. My křesťané také nesmíme být zahleděni jen do svých problémů a výzev, ale jako součást univerzální církve musíme mít na srdci i všechny nepokoje celého světa, právě tak, jak nás k tomu papež Lev vybízí.

Právě vy, milí biřmovanci, jste dnes posláni, abyste byli svědky této naděje. Nikoli svědky své vlastní dokonalosti, ale svědky Boží blízkosti. Duch svatý si nevybírá jen silné a bezchybné. Apoštolové byli slabí lidé, my všichni, co jsme zde, včetně mě, jsme z lidského hlediska jen velmi nedostatečné nástroje. Přesto z apoštolů, stejně jako z nás, Duch svatý vytvořil a tvoří svědky evangelia.

Když o Letnicích začali apoštolové mluvit, každý jim rozuměl ve své vlastní řeči. To je jeden z největších zázraků Ducha Svatého: člověk začíná mluvit jazykem, který druhé nezraňuje, ale otevírá. Jazykem pravdy a milosrdenství. Jazykem, kterému rozumí lidské srdce.

Církev dnes nepotřebuje hlučné a všehoschopné křesťany, ale věrohodné svědky. Potřebuje lidi, kteří budou umět přinášet pokoj tam, kde je neklid, naději tam, kde je únava, a víru tam, kde člověk ztrácí smysl života.

Za chvíli uslyšíte slova: „Přijmi pečeť daru Ducha Svatého.“ Pečeť znamená, že Bohu patříte. Že vás zná jménem. Že s vámi počítá. Duch Svatý vás nebude vzdalovat životu, ale povede vás k jeho plnosti. Je to současně výzva, že se nemáme ve věci Božího království právo vézt nebo jít za vozem, ale že se musíme dokázat zapřáhnout – nabídnout své síly a schopnosti Kristu.

Tato katedrála je svědkem víry mnoha generací. Modlili se zde nesčetní věřící před námi a na tomto místě se modlili i světci, které zde dnes uctíváme. V roce 1983 jsem tu byl biřmován i já, a jak jsem se dověděl, tak rok přede mnou i otec Milan Hanuš, dómský farář, a jistě mnozí další. Dnes do tohoto proudu víry vstupujete i vy.

Prosme tedy společně, aby Duch Svatý obnovil naši církev, naše rodiny i naši zemi. Aby z nás činil lidi pokoje, pravdy a odvahy. A aby se i skrze nás naplňovalo to, co církev o Letnicích stále znovu vyznává, tedy – že Kristus žije a jeho Duch stále obnovuje tvář země. Buďme toho svědky! Amen.

† Stanislav Přibyl CSsR, arcibiskup pražský