Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je hlavním kostelem českých zemí, jejich nevýznamnějším duchovním centrem a sídelním chrámem pražského arcibiskupa. Je zde pohřbeno pět světců (sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Vít, sv. Jan Nepomucký a sv. Zikmund), mnoho českých knížat, králů, arcibiskupů a dalších významných osobností. Katedrála zároveň slouží jako pokladnice národního umění, úložiště relikvií světců a klenotnice českých korunovačních insignií. Svatovítská katedrála, dominanta někdejšího centra Svaté říše římské, je nejvýznamnější uměleckou památkou našich zemí, vrcholem gotického stavebního umění a symbolem české státnosti. Základní kámen Katedrály byl položen v roce 1344, vysvěcena byla na svátek svatého Václava roku 1929.

Katedrala-sv-vita-vojtech-a-vaclava
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

O KATEDRÁLE

Současný kostel je třetím chrámem stejného zasvěcení na témže místě. Prvním kostelem byla rozměrná předrománská rotunda založená kolem r. 925 svatým knížetem Václavem, který pro ni získal ostatky sv. Víta. V r. 1060 založil kníže Spytihněv na místě starého kostela novou trojlodní románskou baziliku. Roku 1344 byl v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství založen současný gotický kostel sv. Víta. Hlavním iniciátorem reprezentativní stavby byl pozdější český král a římský císař Karel IV. Prvním vedoucím architektem svatovítské huti se stal zkušený stavitel Matyáš z Arrasu. Za osm let v čele svatovítské huti postavil osm závěrových kaplí a přiléhající pilíře arkád s ochozem.

Čtyři roky po Matyášově smrti přišel do Prahy roku 1356 nový vedoucí stavitel huti, mistr Petr Parléř. Ten dokončil roku 1385 stavbu chóru, sklenutou výjimečnou síťovou klenbou. V dalších letech pokračovala stavba věže a západního trojlodí. Po Parléřově smrti roku 1399 se vedení stavby ujali synové Václav a Jan. Roku 1419 způsobila husitská revoluce úplné zastavení stavby a činnost huti se podařilo obnovit až v polovině 19. století, kdy byla zřízena Jednota pro dostavbu katedrály. Dne 12. května 1929 byl dostavěný kostel slavnostně vysvěcen.

V katedrále se odehrály dvě důležité události, které jsou dodnes symbolem začátku a konce perzekuce církve v socialistickém Československu – internace kardinála Berana po mši svaté na slavnost Těla a Krve Páně v roce 1949 a projev kardinála Tomáška v průběhu Sametové revoluce, ve kterém prohlásil, že katolická církev stojí v událostech “listopadu“ na straně národa.

Na základě dohody s Českou republikou uzavřené v roce 2010 byla katedrála odevzdána do vlastnictví státní Správy Pražského hradu a církvi (jmenovitě Metropolitní kapitule u svatého Víta v Praze) zbyl pouze movitý mobiliář katedrály. Od té doby se na správě podílí Správa Pražského hradu, která zajišťuje turistický provoz a Metropolitní kapitula, která je garantem liturgického provozu katedrály. V současné době se pracuje na doplnění vybavení Katedrály, například nových varhan.

Katedrala-vnitrek
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

DUCHOVNÍ SPRÁVA KATEDRÁLY

Duchovní správu v katedrále zajišťuje Římskokatolická farnost u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha-Hradčany, Vikářská 38/4, Praha 1, 119 00, která je spravována Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze. Provoz katedrály je omezen pravidly areálu Pražského hradu, který je vojensky střeženým objektem. Věřící nebo hledající, vstupující do Katedrály s upřímným úmyslem modlitby a náboženského rozjímání mají dle dohod se Správou Pražského hradu právo být vpuštěni bez nutnosti placení vstupného k modlitbě nebo ke slavení liturgie. Podrobná pravidla pro poutní návštěvy jsou popsána na webu katedrály. Rozpis bohoslužeb v Katedrále je k dispozici na webu katedrály a na sociálních sítích katedrály i farnosti v pravidelných ohláškách. 

Rozpis bohoslužeb v Katedrále je k dipozici v katalogu Arcibiskupství pražského

Katedrala-sv-vita
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

ODKAZY

Sbírka na nové varhany: https://www.svatovitskevarhany.com/