Certifikace FSC®

V roce 2020 se Lesní správa rozhodla přikročit k certifikaci dvou lesních hospodářských celků dle standardu FSC® (Forest Stewardship Council). S platností od 1. 3. 2021 získaly certifikát FSC® s licenčním číslem FSC® C011718 lesní hospodářský celek Rožmitál pod Třemšínem (3.427 ha) ve vlastnictví Arcibiskupství pražského a lesní hospodářský celek Spálené Poříčí (3.970 ha) ve vlastnictví Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Od 1. 10. 2021 je certifikován další lesní hospodářský celek Vysočina (3.002 ha) ve vlastnictví Arcibiskupství pražského, který je spravován polesími Vysočina a Střední Povltaví.

Držitel certifikace FSC® musí hospodařit tzv. přírodě blízkým způsobem hospodaření, ideálně nepasečným způsobem s přirozenou obnovou lesa, omezeným využitím biocidů, s významným zastoupení dřevin přirozené druhové skladby, ponecháváním části biomasy v lese k rozpadu atd. Za určitých předpokladů připouští standard výjimky u velké části omezení.

Nároky standardu FSC® na hospodaření nejsou v rozporu s hospodářskými a ekonomickými cíli vlastníků lesa.

Lesní správa Arcibiskupství pražského pro zvyšování efektivity lesnického hospodaření a jeho trvalé udržitelnosti dlouhodobě usiluje o využívání přírodních procesů, které v klimatických podmínkách střední Evropy samovolně a trvale směřují k obnově a formování lesa. Lesníkům tedy příroda nabízí pomocnou ruku, kterou lze při vhodném způsobu lesnického a mysliveckého hospodaření velmi dobře hospodářsky využít.

Dokladem tohoto přístupu je i cena Agentury ochrany přírody a krajiny, kterou Arcibiskupství pražské, resp. vedoucí polesí Ing. Josef Hrdina, obdrželo v roce 2018 za příkladné nepasečné lesnické hospodaření na polesí Rožmitál pod Třemšínem.

Celá řada studií, ale i vlastní ekonomické výsledky ukazují, že přírodě blízké hospodaření je v dlouhodobém horizontu ekonomicky výhodná varianta. Pokud schematické pasečné hospodaření nahradíme těžbou jednotlivých stromů nebo skupin, lze postupně většinu nákladů na obnovu lesa nahradit přirozenou obnovou lesa a výchovu lesa přírodním výběrem.

Na straně produkční dochází při zhruba stejném objemu realizovaných těžeb postupně díky vyššímu zastoupení silného a kvalitního dříví v lesních porostech, ke zvyšování průměrného hodnotového přírůstu a následně tedy i výnosovosti těžební činnosti.

Lesní porosty obhospodařované přírodě blízkými způsoby postupně směřují k druhově, věkově a výškově různorodým lesům.  Takové lesy jsou stabilnější a odolnější proti působení nepříznivých činitelů (vítr, sucho, hmyz atd.) a zároveň ideálně plní environmentální, klimatickou, vodoochrannou, půdoochrannou i rekreační funkci lesů.