Certifikace FSC®

Arcibiskupství pražské získalo certifikát přírodě blízkého lesnického hospodaření FSC®

Sekce Lesní správa Arcibiskupství pražského hospodaří na 26.800 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa, a to jak vlastních pozemků, tak na lesních pozemcích jiných církevních právnických osob (Kapituly, Fary, Náboženská matice) na základě uzavřených pachtovních smluv.

Až do současné doby sekce Lesní správa certifikovala své lesní hospodářské celky souběžně s obnovou lesních hospodářských plánů dle standardu PEFC (Programme for Endorsement of Forest Certification), který garantuje tzv. trvale udržitelný způsob hospodaření v souladu s platnou legislativou. K 31. 12. 2020 měla Lesní správa dle standardu PEFC certifikováno 19.772 ha lesa na šesti lesních hospodářských celcích.

Lightbox-fichte-mit-naturverjuengung-1
Prostorově a věkově strukturovaný smrkový les formovaný výběrnou těžbou. Foto: archiv Tomáš Foit

V roce 2020 se Lesní správa rozhodla přikročit k certifikaci dvou lesních hospodářských celků dle standardu FSC® (Forest Stewardship Council). S platností od 1. 3. 2021 je FSC® certifikován lesní hospodářský celek Rožmitál pod Třemšínem (3.427 ha) ve vlastnictví Arcibiskupství pražského a lesní hospodářský celek Spálené Poříčí (3.970 ha) ve vlastnictví Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

Držitel certifikace FSC® musí hospodařit tzv. přírodě blízkým způsobem hospodaření, ideálně nepasečným způsobem s přirozenou obnovou lesa, omezeným využitím biocidů, s významným zastoupení dřevin přirozené druhové skladby, ponecháváním části biomasy v lese k rozpadu atd. Za určitých předpokladů připouští standard výjimky u velké části omezení.

Nároky standardu FSC® na hospodaření nejsou v rozporu s hospodářskými a ekonomickými cíli vlastníků lesa.

Web-rozmital-jh-20210415-155355
Bezpasečné hospodaření, polesí Rožmitál. Foto: Josef Hrdina

Lesní správa Arcibiskupství pražského pro zvyšování efektivity lesnického hospodaření a jeho trvalé udržitelnosti dlouhodobě usiluje o využívání přírodních procesů, které v klimatických podmínkách střední Evropy samovolně a trvale směřují k obnově a formování lesa. Lesníkům tedy příroda nabízí pomocnou ruku, kterou lze při vhodném způsobu lesnického a mysliveckého hospodaření velmi dobře hospodářsky využít.

Dokladem tohoto přístupu je i cena Agentury ochrany přírody a krajiny, kterou Arcibiskupství pražské, resp. vedoucí polesí Ing. Josef Hrdina, obdrželo v roce 2018 za příkladné nepasečné lesnické hospodaření na polesí Rožmitál pod Třemšínem.

Celá řada studií, ale i vlastní ekonomické výsledky ukazují, že přírodě blízké hospodaření je v dlouhodobém horizontu ekonomicky výhodná varianta. Pokud schematické pasečné hospodaření nahradíme těžbou jednotlivých stromů nebo skupin, lze postupně většinu nákladů na obnovu lesa nahradit přirozenou obnovou lesa a výchovu lesa přírodním výběrem.

Na straně produkční dochází při zhruba stejném objemu realizovaných těžeb postupně díky vyššímu zastoupení silného a kvalitního dříví v lesních porostech, ke zvyšování průměrného hodnotového přírůstu a následně tedy i výnosovosti těžební činnosti.

Lesní porosty obhospodařované přírodě blízkými způsoby postupně směřují k druhově, věkově a výškově různorodým lesům.  Takové lesy jsou stabilnější a odolnější proti působení nepříznivých činitelů (vítr, sucho, hmyz atd.) a zároveň ideálně plní environmentální, klimatickou, vodoochrannou, půdoochrannou i rekreační funkci lesů.  

Satyrinae-pararge-aegeria-web
Okáč pýrový – typický obyvatel světlých lesů se vyvíjí na různých lesních travinách.
Datel-cerny-web
Datel černý tesá obydlí pro celou řadu dalších obyvatel lesů.

Druhově a věkové pestrý les s výskytem starých stromů a mrtvého dřeva je domovem pestré škály hub, rostlin a živočichů, které ve stejnověkých monokulturách nenajdete. Na velké staré stromy jsou například vázaní větší ptáci hnízdící v dutinách stromů jako datel černý, holub doupňák, strakapoudi, sovy, sýc rousný, puštík obecný, kulíšek nejmenší, dále lejsci, šoupálci, sýkory, rehci, brhlíci atd.  Úkryt v dutinách velkých a starých stromů vyhledávají i veverky, plši a netopýři.  Hnízda velkých dravců (jestřáb lesní, káně lesní, orel mořský) či čápa černého najdete obvykle rovněž na lesních velikánech. Ponechané nekvalitní mrtvé dřevo je domovem množství hub a bezobratlých živočichů.  V prosvětlených místech se na bylinné vegetaci vyvíjí motýli atd.

Přírodě blízké hospodaření lze úspěšně aplikovat pouze za předpokladu rovnováhy lesního prostředí s býložravou zvěří. Z tohoto důvodu hospodaří Lesní správa ve většině vlastních honiteb ve vlastní režii s primárním cílem dosáhnout stavu, kdy odrůstá přirozená obnova všech lesních dřevin.

Ing. Tomáš Foit

Foto: wikipedie

Fsc-rozmital-001
Fsc-spalene-porici-zel-001