Homilie arcibiskupa Jana Graubnera při vánoční půlnoční mši sv.

Při půlnoční mši svaté pronesl v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha arcibiskup Jan Graubner homilii, kterou níže přinášíme.

Čas se naplnil. Advent dospěl ke svému cíli a přivedl nás k Vánocům.  Prožíváme radost a zpíváme koledy. Středem naší pozornosti je Děťátko v jeslích.

Není to žádné překvapení, vždyť jsme na to čekali. Ale Vánoce nejsou jen o tradici. Ony mají hluboké a zavazující poselství. Od svatého Pavla jsme před chvílí slyšeli, že se projevila Boží dobrota, která přináší spásu lidem a vede nás k tomu, abychom žili rozvážně, spravedlivě a zbožně. Čili: Boží dobrota volá po odpovědi. Co nám to říká dnes a jaká odpověď se od nás očekává?

Po celý Advent jsme spolu se starým Izraelem prožívali očekávání Mesiáše. Připomínali jsme si mnohé události jejich dějin a stálou touhu po Mesiáši, Zachránci. Izraelité mnohokrát zakusili, že vlastními silami se nezachrání. Bůh jim posílal proroky a skrze ně je vedl, ale mnozí na to nedbali. Nakonec poslal svého Syna, ale toho většinou nepoznali a nepřijali. Není se čemu divit, vždyť čekali Zachránce národa, ne malé dítě narozené v chýši pastýřů.  Nečekali, že mocný Bůh přijde v podobě bezbranného dítěte. Co jim tenkrát tím chtěl Bůh říct, když poslal své Slovo v této podobě, když se právě takto vyjádřil do lidských dějin? A co říká toto gesto nám dnes?

Pán Ježíš jako rabi – učitel, mnohokrát ukazoval na děti, které dával dospělým lidem za vzor. A nejen to, on se s nimi tak ztotožnil, že dokonce říkal:
Co jste udělali pro jednoho z těch nejmenších,
pro mě jste udělali. 

Tradičně se říká, že v Adventu se máme ztišit a rozjímat. Je to jistě správné, ale myslím, že dnes to málo kdo dodržuje. Všichni říkáme, že nemáme čas, že máme spousty práce, úkolů a zájmů. No, mnohdy se podobáme řidiči, který tak velice spěchá, že neztrácí čas čtením značek a směrovek. Nakonec jede sice opravdu rychle, ale špatným směrem. 
I v největším spěchu se vždycky dá najít čas na modlitbu, aspoň na tu nejkratší, kdy voláme: Bože, pomoz!  Myslím, že dobře prožíval Advent ten,
kdo ve všech situacích, které ho přesahovaly, kdy nestíhal, či si nevěděl rady, volal: Bože, pomoz. Já sice nestačím, přesahuje mě to, ale já vím, že ty jsi silný a moudrý dost. Co radíš? Jak bys to dělal
na místě? Takový člověk měl dobrý Advent. 

A co udělat pro dobré Vánoce? Mnoho věcí jsme jistě připravili, poslali mnoho přání či koupili řadu dárků. Ale co říká Bůh dnes těm, kteří hledí na jeho Slovo, které přijalo podobu dítěte? Zdá se mi, že dnes kromě jiného říká: Evropo, chceš mít budoucnost? Soustřeď se na dítě. Přijímej děti a žij pro ně. Neber je jako ty, kteří ztěžují tvou kariéru či snižují životní úroveň rodiny. Zajisti každému dítěti láskyplné přijetí a zkušenost jistoty ve stabilní rodině. Nabídni mu skutečnou výchovu.
To neznamená dopřávat mu vše, po čem zatouží, nebo nabízet, čím si koupíš jeho přízeň a vděčnost. Nestačí mu připravit dobrou kariéru. Aby šel životem šťastně, potřebuje se naučit správně rozhodovat
a taky ovládat sebe. Potřebuje znát know how šťastného života. Jak ho objeví? V Ježíši Kristu, který je Slovem Věčné moudrosti.  Přijme-li Ježíše jako skutečného přítele, nebude trpět v životě samotou. Chceš ho dobře připravit i na to, aby založil šťastnou rodinu, která obstojí i v dnešní době, a aby dobře vychoval jednou svoje děti? Dej mu dnes dobrý příklad.

Papež František napsal v Amoris laetitia: Špatně prožité dětství nebo dospívání jsou živnou půdou osobních krizí, které pak rozbíjejí manželství. Kdyby všichni lidé dospívali normálně, krizí by bylo méně
a nebyly by tak bolestné. 

Pohled na malé dítě v jeslích má své poselství i pro naši dobu. O Vánocích přichází k betlémům mnoho lidí. Modlím se za to, aby se uměli zahledět na Dítě v jeslích, aby mu porozuměli, aby svá srdce nechali rozehřát takovou láskou k dětem, která bude silnější než láska k sobě samému. Kéž by toto přijetí vánočního poselství pomohlo změnit postavení našich dětí! Kéž by přispělo k uznání jejich práva na lásku a věrnost rodičů, a to i za cenu omezení práv dospělých na tak zvané svoje štěstí. Kéž by přivedlo mladé rodiče k uzavírání svátostných manželství, aby děti vyrůstaly v prostředí milosti.

Vánoce mají velmi aktuální poselství pro dnešní Evropu. Bůh přichází jako zachránce, ale ne jako v pohádce, kde zamává kouzelným proutkem. On chce změnit svět k lepšímu skrze nás, skrze ty, kteří přijmou jeho slovo do života,
kteří budu myslet a jednat jako Ježíš.

Slovo, které se stalo tělem, aby přebývalo mezi námi, si nenechává výrobní či obchodní tajemství pro sebe, ale nabízí know how šťastného života pro jednotlivce, pro rodiny i pro národ a celou Evropu. Stačí mu naslouchat, stačí ho přijmout a zařídit se podle něho. Ten, který uzdravil tolik nemocných a vzkřísil tolik mrtvých má moc proměnit i společnost. Naše evropská kultura vyrostla na lidech, kteří žili a předávali evangelium. Stejná cesta nás vyvede z krize, když se necháme vést Betlémským dítětem. Pak přijde spása i do naší situace a naše srdce budou z plna hrdla zpívat radostné a šťastné Glória. Sláva na výsostech Bohu. Sláva.

Amen.