Mons. Jan Graubner novým pražským arcibiskupem

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem a 25. českým primasem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavad arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského.

J. Exc. Mons. Jan Graubner bude uveden na svatovojtěšský arcibiskupský stolec v sobotu 2. července 2022, v dopoledních hodinách, při slavné mešní liturgii v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Tímto dnem se také fakticky ujme úřadu 37. arcibiskupa pražského a 25. primase českého.

J. Em. Dominik kardinál Duka se dnešním dnem stává emeritním pražským arcibiskupem a zároveň byl ustanoven apoštolským administrátorem sede vacante pražské arcidiecéze, a to až do okamžiku, kdy se nový arcibiskup ujme kanonického vedení pražské arcidiecéze. Po dobu výkonu služby administrátora pražské arcidiecéze potvrzuje Dominik kardinál Duka stávající personální obsazení jednotlivých úřadů arcidiecéze. Nadále zůstává kardinálem. Právo volit papeže mu zůstává do 80 let věku.

J. Exc. Mons. Jan Graubner se dnešním dnem stává diecézním administrátorem olomouckým až do převzetí kanonického vedení pražské arcidiecéze. Pokračuje rovněž ve službě předsedy ČBK.

Zdroj: Arcibiskupství pražské (Odbor komunikace a Sekretariát arcibiskupa)

J. Exc. Mons. Jan Graubner

Narodil se v Brně 29. 8. 1948, vyrostl ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců. V roce 1967 maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole a poté rok pracoval v Gottwaldově jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 byl přijat do kněžského semináře a na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 23. června 1973.

Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 do 1990 byl farářem ve Vizovicích a zároveň působil jako excurrendo administrátor nejprve v Provodově a později v Horní Lhotě.

17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna 1990 arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil citát Quod dixerit vobis, facite (česky: Co vám řekne, učiňte). Po smrti Františka Vaňáka převzal správu diecéze jako administrátor a 28. září 1992 byl jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992.

Zaměřil se na obnovu diecézní struktury, založil řadu církevních škol, vybudoval síť Charit. Inicioval Tříkrálovou sbírku a Dny lidí dobré vůle na Velehradě. Zabývá se duchovním doprovázením a záleží mu na široké spolupráci a stavění mostů mezi lidmi i názory. Věnuje se pastoraci rodin, pro které založil Centrum pro rodinu s pobočkou v každém děkanátu diecéze. Je duchovním rádcem Orla. Založil zbožné sdružení Eucharistická hodina. Věnuje se obnově poutních míst Velehrad a Svatý Hostýn i rozvinutí pouti hasičů, myslivců, včelařů a dalších profesních skupin, nebo děkanátních poutí za obnovu rodin a kněžská povolání. Inicioval Pocty duchovních, kteří zahynuli v koncentračních táborech, či velké výstavy jako Církev a republika, nebo A. C. Stojan. Založil edici audioknih Edice Velehrad.

V letech 2000 až 2010 byl předsedou České biskupské konference, pak místopředsedou a od roku 2020 znovu předsedou ČBK. Zároveň je jejím delegátem pro charitativní činnost, misie a novou evangelizaci.

Od roku 1999 je členem správní rady Univerzity Palackého v Olomouci, jíž řadu let předsedal. Z titulu arcibiskupského úřadu je Velkým kancléřem Cyrilometodějské teologické fakulty a členem její vědecké rady.