Papež ocenil prof. Karla Malého, bývalého rektora UK

Vysoké papežské vyznamenání, Řád sv. Řehoře Velikého, obdržel ve středu 5. ledna v arcibiskupském paláci emeritní rektor Univerzity Karlovy prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr.h.c. Ocenění mu předal pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.

Ve svém vystoupení, při předávání insignie řádu, ocenil kardinál Duka, vedle vědecké a pedagogické činnosti profesora Malého, rovněž i skutečnost, že jako předseda Rady vysokých škol po „sametové revoluci“ a jako prorektor a posléze rektor Univerzity Karlovy významně přispěl svým působením k obnově studia teologie na českých vysokých školách. Aktivně podpořil vznik a práci tzv. „husovské komise“ a svým zásadovým a korektním přístupem, významně napomohl urovnání situace na KTF UK koncem 90. let minulého století.

Slavnostního předání se vedle oceněného zúčastnili syn prof. RNDr. Petr Malý, DrSc. a vnuk Pavel Malý. Za Univerzitu Karlovu byli přítomni rektor prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. a prorektoři prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc. a prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc. Za Jednotu českých právníků se zúčastnil JUDr. Martin Foukal, místopředseda Jednoty a předseda jejího Pražského sdružení. Žáky pana profesora zastupoval JUDr. Jan Kotous.

Profesor Malý se narodil se 26. října 1930 v Mnichově Hradišti. Po skončení studia na právnické fakultě UK v roce 1954, začal zde působit zprvu jako odborný asistent a posléze jako docent pro obor českých právních dějin. Jeho specializací byla historie českého trestního práva. Z této problematiky vydal řadu odborných prací, které byly českou právnickou veřejností vždy se zájmem přijaty. Po „sametové revoluci“ byl v roce 1990 jmenován profesorem právních dějin. Současně v letech 1990–1993 předsedal Radě vysokých škol a byl předsedou České komise pro vědecké hodnosti. V letech 1990–1994 byl prorektorem Univerzity Karlovy a od 1. února 1994 se stal jejím 505. rektorem. Do této vysoké akademické hodnosti byl zvolen celkem dvakrát. Jeho druhé funkční období skončilo roku 1999.

Po skončení funkčního období rektora UK nadále pracoval jako vedoucí Centra právněhistorických studií AV ČR a vedl Ústav právních dějin PFUK.

Za svoji činnost v „husovské komisi“ obdržel od papeže Jana Pavla II. záslužný kříž Pro Ecclesia et Pontifice. V roce 1997 byl vyznamenán Velkým čestným odznakem za zásluhy o Rakouskou republiku a v roce 2010 byl uveden do právnické Síně slávy. K 90. narozeninám ocenila Jednota českých právníků, o jejíž obnovu se zasloužil, profesora Karla Malého udělením Zlaté Randovy medaile.

Řád sv. Řehoře Velikého – Ordine di San Gregorio Magno – založený v roce 1831 papežem Řehořem XVI. na památku papeže sv. Řehoře I. Velikého jako všeobecný záslužný řád. Řád je udělován osobám, které se zasloužily o dobro společnosti, církve a Svatého stolce. Od roku 1994 mohou řád obdržet také ženy. Rytíři řádu mají různá privilegia, z nichž je zajímavé historické právo „vjet v sedle“ do chrámu sv. Petra. Rytířům je mj. vyhrazeno čestné místo při papežských ceremoniích. Při vstupu do Vatikánu je Švýcarská garda povinna rytířům vzdávat čest.

Odznakem řádu je osmihrotý, červeně smaltovaný šípový kříž. V modrém okrouhlém středu je zlaté poprsí svatého papeže, které je lemováno nápisem S. Gregorius Magnus. Na zadní straně je vyznačeno řádové heslo Pro Deo et Principe (Pro Boha a Vladaře) a v opisu Gregorius XVI. P. M. Anno I. (Řehoř XVI. papež v 1. roce pontifikátu). Řád je udělován ve dvou skupinách, civilní a vojenské. U civilní skupiny je kříž převýšen zeleným věncem, u vojenské zlatou zbrojí. Stuha je červená se zlatými okraji. Řádoví rytíři civilní skupiny mohou nosit řádovou uniformu s kordem.

Děkovnou řeč prof. Karla Malého si lze přečíst zde

(Apha)