Slavnost svatých Petra a Pavla v Římě s českou stopou
Papež Lev XIV. předal během mše svaté ve svatopetrské bazilice odznaky 35 novým metropolitům. Tzv. pallium, symbol Dobrého pastýře – převzal i pražský arcibiskup Stanislav Přibyl nebo vídeňský metropolita Josef Grünwidl.
Před slavnostní bohoslužbou byla pallia celou noc uložena vedle hrobu sv. Petra v podzemí baziliky. Během mše je vynesli k papeži jáhni. A Svatý otec je pakpožehnal těmito slovy: „Dej, prosíme, ať ti, kdo je budou nosit, nezapomínají, že jsou pastýři tvého stáda, a svými skutky tento úkol naplňují. Ať přijmou jho evangelia, které jim bude vloženo na ramena, a svým příkladem a věrnou službou ať vedou druhé.“ Modlitba odkazuje na skutečnost, že pallium – vlněný pruh s šesti černými křížky – nosí arcibiskupové na ramenou jako symbol Dobrého pastýře, který se v evangelním podobenství ujímá ztracené ovce.
V homilii těsně před požehnáním pallií mluvil papež Lev také o další symbolice, která se váže ke svatému Petru: o klíčích. „Klíč totiž dveře nevypáčí, ale otevírá je a zavírá, hledá v nich správné páky a doprovází jejich pohyby, aby se uvolnily zarážky, posunuly závory a křídla dveří se volně otočila na závěsech, propojila prostory a z mnoha oddělených místností vytvořila jeden pohostinný dům. Podobně se společenství v církvi nevytváří trváním na vlastních pozicích, ale hledáním styčných bodů v srdcích všech lidí, v Pravdě, v jejímž světle se každý stává pro druhého člověka nástrojem růstu,“ řekl papež.
Závazek pastýře brát na svá ramena bratry a sestry
Pallium se obléká kolem krku, dva volné konce pak splývají po hrudi a zádech. Pro výrobu tohoto odznaku se používá vlna dvou beránků. Jde opět o symboliku. Biskup, jako Dobrý pastýř svého stáda, má hledat a najít ztracenou ovci a přivést ji zpět do ovčína. Další symbolikou je mučednictví a čistota, spojené se svatou Anežkou Římskou. „Tyto pásy z bílé vlny, zdobené kříži, totiž vyjadřují závazek každého pastýře – ale také každého křesťana – brát na svá ramena bratry a sestry, kteří mu byli svěřeni, jako beránky Pánova stádce, a obětovat pro ně síly, čas, námahu i život, aby se evangelium dostalo ke všem a aby v něm celý svět nalezl harmonii a svornost,“ řekl dále v homilii Lev XIV.
Pallium bylo utkáno z vlny beránků chovaných v trapistickém opatství Tre Fontane nedaleko baziliky svatého Pavla za hradbami v Římě. Toto místo je podle tradice spojeno se stětím apoštola Pavla. O zpracování vlny se následně starají sestry Kongregace Svaté rodiny z Nazareta, které během Svatého týdne pallia ručně tkají.
Živí beránci se žehnají třikrát. Poprvé je tomu v bazilice svaté Anežky Římské, pod níž jsou uloženy její ostatky. Benedikce je vědomě na tomto místě, jelikož podle legendy se svatá Anežka Římská zjevila s beránkem v náručí svým rodičům, aby jim zprostředkovala poselství, že je v nebi. Podruhé se žehnají 21. ledna, kdy se připomíná svátek Anežky Římské. V tento den jsou k papeži přineseni dva beránci, každý v jiném koši. První z nich, symbolizující mučednictví, je v koši ozdobený červenými květy a druhý je ozdoben květy bílými připomínající čistotu. Během požehnání jsou zvířata doprovázena dvěma sestrami, které v daném roce oslavují výročí svého zasvěcení.
Apha