Americký sociolog o rodině

Přednáška amerického sociologa Marka Regneruse, jenž se zabývá výzkumem rodiny, se uskuteční 29. března v 18.00 v pražském Cevro institutu v Jungmannově ulici. Pořádá Aliance pro rodinu. Té poskytl rozhovor, v němž se vyjádřil k tématům, o nichž bude hovořit ve své přednášce. Viz níže:

Po redefinici manželství přišlo rozmělňování pojmu pohlaví, říká profesor Regnerus.

Dobrý den pane profesore Regnerusi. Jako sociolog zabývající se manželstvím a jinými typy partnerských i mezilidských vztahů, co pokládáte za největší problém spojený s redefinicí manželství?

Nejnebezpečnější na tom je, že je to nepravda. A jak Češi ze své historie ví, na pravdě záleží. Až do 20. století většina společností nelhala o povaze a smyslu manželství. Manželství se od 1. století našeho letopočtu vyznačovalo židovsko-křesťanským chápáním jeho podstaty. Zároveň myšlenka tzv. homosexuálního manželství není v současnosti rozhodně jediná, která je nepravdou o manželství. Většina škod byla napáchána dlouho před rozhodnutím soudu v Obergefell; například když Západ začal podporovat snadnější rozvody a také to, aby lidé později a později měli méně a méně dětí. Sygnalizuje to, že nás přestalo zajímat, co je manželství. Své v tom sehrály i technologie, jak jsem popsal ve své knize z roku 2017 s názvem Cheap Sex (Levný sex).

Když bylo v USA uzákoněno tzv. stejnopohlavní manželství, posunuly se někam nároky progresivistických aktivistů?

Tlak na redefinici manželství rozhodně neskončil sňatky osob stejného pohlaví. Nyní se začaly objevovat úplně jiné snahy – pomalé rozmělňování pojmu pohlaví ve vztazích a pokus o úplné vymazání rozdílů mezi pohlavími. Konzervativci jsou oprávněně skeptičtí k tomuto pokusu rozložit to, co většina chápe jako rozdíly mezi pohlavími, spolu s důležitostí matek, otců, jejich manželství a rodinného života, které přispěly k dlouhodobému veřejnému dobru a také společenskému řádu, jak jej známe. Manželství spojuje nejen dvě osoby, ale i dvě rodiny. Pomáhám nám naučit se, jak spolu vycházet, jak se spolu naučit žít navzdory našim rozdílnostem (namísto žití stejnosti). Manželství je místo, kde láska tvoří, kde se projevuje a kde se jí učíme. Proč bychom se měli divit, že se komunity a celé země tříští, když je jejich dlouhodobá zkušenost s manželstvím stále vzácnější?

Čeští aktivisté prosazující tzv. manželství pro všechny často říkají, že homosexuální manželství nikomu neublíží a mnoha lidem pomůže. Je to pravda? Jak byste na takový argument reagoval?

Je pravda, že jakmile by bylo uzákoněno manželství osob stejného pohlaví, tak se Země nepřestane točit. Nicméně právní řád je učitelem. V očích zákona se manželství osob stejného a opačného pohlaví stanou totožnými a bude třeba s nimi zacházet stejně, i když průměrné manželství mezi mužem a ženou nese mnohem větší nároky. Totiž nároky přirozené a sociální reprodukce. Takže to skutečně “ublíží“, ale málo komu pomůže. Ke škodě dochází dlouhodobě, protože společenské masy začínají chápat manželství jako prostředek k seberealizaci, citovému závazku a romantické lásce. Manželství však znamená mnohem víc než jen toto, včetně přirozeného očekávání dětí a stálosti sexuálně věrného svazku, který je svou povahou komplexní. Manželství je o vzájemné závislosti manželů na sobě, nikoli o jejich nezávislosti. Ve skutečnosti je manželství osob stejného pohlaví zásadně odlišné a není to žádným tajemstvím. Stejnopohlavní vztahy totiž postrádají znaky manželství. A jaké? Například to, že děti musí být “produkovány” mimo svazek. Neexistují žádná neplánovaná těhotenství. (Za těhotenství stejnopohlavní páry platí.) Nedávné analýzy dat navíc odhalily, že mezi ženatými gayi v USA 21% uvedlo v minulém roce alespoň jeden další romantický nebo sexuální vztah, což je šestkrát vyšší míra než u mužů ženatých za ženy (3,4%) a třináct krát vyšší než u žen vdaných za muže (1,6%)* . Studie z roku 2020 na více než 1,2 milionu dětí v Nizozemsku odhalila, že 55% dětí, které žily s rodiči stejného pohlaví – z nichž téměř všechny byly ženské páry – zažilo rozpad vztahu rodičů, což je výrazně více než u dětí rodičů opačného pohlaví, kde to bylo 19%* * . Nejedná se o rovnocenné svazky, ale právně se s nimi zachází stejně, což je situace, která je nyní ve skutečnosti zaměřená proti manželství, jak jej dlouhodobě známe.

A proč je tedy ten tlak celosvětově tak velký?

Snaha uzákonit manželství osob stejného pohlaví je vedena elitami ve prospěch malé, ale velmi hlasité menšiny, která touží po kulturním uznání, jež by bylo doprovázeno uznáním ekonomickým i uznáním ve vzdělávacím systému. Svazky osob stejného pohlaví mají větší ekonomické příjmy než heterosexuální páry. A přesto stále slyšíme o stigmatizaci, zaujatosti a diskriminaci, kterou zažívají. Z tohoto stále opakujícího se narativu už nám může být trochu nevolno. Ale nikdy nezapomínejme, že jako katoličtí křesťané jsme povoláni milovat své oponenty a milovat pravdu – to vše zároveň.

* M. J. Rosenfeld, Are Tinder and Dating Apps Changing Dating and Mating in the U.S.? [in:] Families and Technology, ed. J. Van Hook, S. M. McHale, V. King, Springer, Switzerland 2018, pp. 103-117.

* * Mazrekaj et al. (2020).