Charita ČR slaví 100 let, po revoluci stál za její obnovou arcibiskup Jan Graubner
Charita vyrostla z přirozené potřeby pomáhat potřebným. V Československu vznikla jako systematicky fungující organizace právě před 100 lety a po pádu komunistického režimu, který se její činnost snažil zastavit, ji církev vybudovala v podstatě znovu. Předseda České biskupské konference arcibiskup Jan Graubner a ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo dnes symbolicky zahájili oslavy tohoto významného jubilea, které budou probíhat až do příštího roku a představí nejen historii Charity a její nejvýznamnější milníky, ale především její současnost, významné projekty a služby, které poskytuje potřebným.
Nedílnou součástí oslav stoletého výročí, které nese podtitul Z lásky k lidem, budou akce pro veřejnost po celé republice pořádané místními Charitami. Budou zaměřené nejen na připomenutí její dlouhé a zajímavé historie, ale především na představení vysoce profesionálních služeb, které Charita poskytuje, a oblastí, v nichž působí a již celé jedno století pomáhá potřebným a lidem v nouzi. Harmonogram chystaných akcí a happeningů bude průběžně zveřejňovaný na webových stránkách www.charita.cz/100-let-charity/
„Potřeba pomáhat lidem v nepříznivých podmínkách je bytostná a existuje od nepaměti. Pro církev je charitativní činnost vedle bohoslužby a hlásání evangelia zásadní součástí jejího života a jakýmsi barometrem přijetí Kristova myšlení do praxe. Zkušenost první světové války ukázala potřebu většího rozvoje a jednotné organizace této služby, která tu byla. Tak před sto lety vznikla katolická Charita,“ připomíná arcibiskup Jan Graubner. „Charita si získala důvěru lidí i úřadů, rozšiřuje své služby, reaguje na nové situace, a mě moc těší, že je v současné době jednou z nejvýznamnějších humanitárních organizací v České republice, která významně pomáhá doma i v zahraničí.“
„Jen těžko bychom spočítali množství lidí potřebných, nemocných, zoufalých, na útěku, těch, kterým jejich těžký životní příběh sebral veškerou naději a víru, jimž v průběhu své stoleté existence Charita dokázala pomoct a zažehnout jiskřičku naděje na lepší budoucnost,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity Česká republika. „Jsem velice hrdý na celou organizaci, na výsledky, kterými se může pochlubit, i na to, že ačkoli je zavázaná tradicí, nezůstává zakonzervovaná, ale je otevřená novým podnětům a výzvám.“
Charita Česká republika je jednou z nejstarších neziskových organizací na našem území. První charitní organizace začaly vznikat na úrovni diecézí krátce po ustavení samostatné Československé republiky, roku 1928 vzniklo Říšské ústředí Charity v Praze. Je v pravém slova smyslu průkopníkem systematické sociální a zdravotní péče. Nově vznikající Charity v období první republiky kopírovaly územní členění na biskupství tak, jak ho tradičně pojímá církev, a u tohoto dělení zůstalo dodnes.
Díky dobře fungující síti lokálních Charit (podle údajů z roku 2021 se jedná o celkem 275 arcidiecézních, diecézních, oblastních, městských a farních Charit) a dlouholeté praxi je Charita Česká republika v současné době bezkonkurečně největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb. Zaměstnává více než 9 tisíc lidí a při zajišťování jejích aktivit a služeb každoročně vypomáhá kolem 50 tisíc dobrovolníků. V roce 2021 poskytla 1 336 služeb, které využilo více než 170 tisíc klientů.
Charita byla nablízku lidem, kteří potřebují pomoc, téměř ve všech náročných obdobích naší spletité historie. Byla s chudými a nezaměstnanými za první republiky, pomáhala v roce 1938 uprchlíkům z českého pohraničí, za německé okupace, pak rodinám v odboji. Na konci druhé světové války doprovázela lidi vracející se z koncentračních táborů. V novodobé historii se významně podílela na pomoci při povodních v 90. letech i při dalších živelních pohromách v novém tisíciletí, naposledy při likvidaci škod způsobených tornádem na Moravě. Stranou nezůstala stát ani při humanitární pomoci v místech soudobých válečných konfliktů, například v bývalé Jugoslávii, Čečensku, Iráku či Sýrii. Jediný, komu byla trnem v oku, byl komunistický režim, který chtěl mít (neúspěšně) monopol na pomoc. To se mu však nepodařilo.
Aktuálně hraje Charita po celé republice klíčovou roli při pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, nikoli však na úkor stávajících klientů. Farní charity mobilizovaly bez ohledu na množství každodenní práce, únavu, překážky či nepříznivé okolnosti všechny své síly a znovu dokázaly ve společnosti probudit nevídanou vlnu solidarity. „Všechno, co děláme, má společného jmenovatele – laskavou pomoc druhým lidem. Takovou, jejíž jméno ,charitaʻ hrdě nosíme. Takovou, která přináší více radosti a méně bolesti. I když míra potřebnosti naší práce bohužel velice těsně souvisí s tím, jaké nečekané události a živelní pohromy nás zasáhnou,“ dodává Curylo.
Zřizovatelem Charity Česká republika je Česká biskupská konference. Prostřednictvím Charity naplňuje katolická církev jedno ze svých hlavních poslání, službu diakonie, tedy péči o slabé a potřebné. Pomoc poskytujeme všem bez ohledu na náboženství, rasu, národnost nebo státní či politickou příslušnost. Respektujeme práva i důstojnost každého člověka.
Charita Česká republika je tvořena dvěma arcidiecézními Charitami (pražská a olomoucká) a šesti diecézními Charitami (brněnská, českobudějovická, královehradecká, litoměřická, ostravsko-opavská a plzeňská), dále je její součástí Česká katolická charita a Řeckokatolická charita. Kromě toho jsme členem prestižních mezinárodních organizací Caritas Internationalis a Caritas Europa.
Pomoc a podporu mohou naši klienti využít v oblasti:
– odborného sociálního poradenství (např. občanské poradny, dluhové poradny, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro seniory aj.),
– služeb sociální péče (např. pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby, stacionáře, domovy pro seniory aj.),
– služeb sociální prevence (např. azylové domy, telefonická krizová pomoc, nízkoprahová centra, noclehárny, služby následné péče, sociální rehabilitace aj.),
– zdravotních služeb (např. domácí zdravotní péče, lůžkové hospice, mobilní specializovaná paliativní péče, ambulance, pobytová zařízení aj.),
– ostatních služeb, jako jsou např. charitní šatníky, sklady nábytku, půjčovny kompenzačních pomůcek, potravinová a materiální pomoc, kluby seniorů, vzdělávací centra, pomoc vězňům či služby podpory zaměstnanosti.
Zdroj: ČBK