Kardinál Duka ocenil osobnosti arcidiecéze

Čtveřici osobností spjatých svým životem a dílem s pražskou arcidiecézí vyznamenal 15. června při příležitosti svátku hlavního patrona pražské katedrály sv. Víta kardinál Dominik Duka.

Během bohoslužby ve svatovítské katedrále ocenil pražský arcibiskup medailí biskupa Antonína Podlahy následující osobnosti.

Jáhen Martin Opatrný se od mládí intenzivně účastnil farního života u sv. Václava a Matěje v Dejvicích, léta patřil mezi blízké spolupracovníky Mons. Jana Machače a obětavě se angažoval, když byl Mons. Machač vážně nemocný. V rodinném bytě ještě za totality hostil společenství mladých a účastnil se různých neveřejných aktivit církve, patřil do malého kruhu lidí, kteří před revolucí organizovali oslavu 90. pana kardinála Tomáška. Od revoluce pracoval pro různé církevní instituce a u sv. Vojtěcha jako jáhen sloužil celých následujících 25 let, především ve službě seniorům a nemocným. Léta vyučoval náboženství, vedl přípravy na svátosti, i rozloučení se zesnulými. Angažoval se také v kurzu společné přípravy snoubenců, zajišťoval exercicie pro trvalé jáhny i jejich manželky a býval pomocníkem kněží, kteří měli v naší arcidiecézi na starosti trvalé jáhny. S manželkou Marií vychoval 4 děti – Michala, Dominika, Jana a Marii, které všechny žijí z víry a slouží církvi. Ocenění dostává za celoživotní statečnost, obětavost a velkou věrnost jak svému křesťanskému manželství, tak církvi.

PhDr. Jana Peroutková, DiS vystudovala na umělecko-průmyslové škole v Plzni užitou malbu, na vyšší odborné škole restaurátorské v Písku restaurování dřeva; a dějiny umění na Filozofické fakultě UK, kde se specializovala na středověké umění pod vedením prof. Jana Royta. Hlubokou inspirací jí bylo setkání s prof. Jaromírem Homolkou, který u ní prohloubil lásku ke studiu parléřovského sochařství. Působila jako odborná asistentka na Ústavu dějin křesťanského umění na KTF UK, její publikační výstupy se týkají zejména sochařství v českých zemích za vlády Lucemburské dynastie. Polovinu svého profesního života strávila v řadě kostelů, klášterů a kaplí při restaurování nástěnných maleb či v ateliéru u četných soch a obrazů z liturgického prostoru. Po celou dobu je jí ve všem pevnou oporou její muž, akademický malíř a restaurátor Miloslav Blahout. Ocenění dostává za knihu „Chrám Matky Boží před Týnem v období středověku“ a za podíl na monografii o korunovačním řádu českých králů, na knize věnované císaři Karlovi IV. a na velké monografii pražské katedrály.

Ing. Jiří Rückl se narodil do známé české sklářské rodiny. Na střední Průmyslové škole sklářské v Teplicích maturoval v roce 1958. Vzhledem k buržoasnímu původu mu bylo odepřeno studium na vysoké škole, pracoval tedy jako konstruktér a výzkumný pracovník. Teprve v roce 1977 byl přijat k dálkovému studiu ekonomiky průmyslu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracoval ve Sklo Union Teplice, stal se odborným referentem ministerstva průmyslu, kde po sametové revoluci zastával funkci vrchního ředitele. Restituce rodinné sklárny v Nižboru nebyla možná, proto ji v roce 1992 odkoupil a pokračoval s velkým nasazením v rodinné tradici. V roce 1996 byl zvolen jako nestraník s podporou KDU – ČSL senátorem Parlamentu České republiky, mandát vykonával opakovaně až do roku 2004. Ing. Jiří Rückl zemřel 11. září 2017. Byl ženatý, s manželkou Janou vychovali dvě dcery Simonu a Markétu, které obě pokračují v rodinné sklářské tradici. Ocenění dostává in memoriam za důslednost a věrnost, s jakou v osobním, pracovním i politickém životě navázal na etický odkaz svého strýce, prvorepublikového katolického politika, právníka a průmyslníka JUDr. Jana Jiřího Rückla.

Mgr. Miroslav Šmied, Ph.D. vystudoval obor historie a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a doktorandské studium absolvoval na Katolické teologické fakultě UK. Od roku 2010 je vědeckým pracovníkem a pedagogem Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK. Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří: románské a gotické sakrální umění, výzkum patrocinií středověkých kostelů, architektura 19. století v Čechách a historie oboru dějiny umění. Mezi jeho četné publikace patří například monografie „Exily a úkryty v české krajině. Exilová útočiště v Čechách a na Moravě v průběhu dlouhého 19. století“, podíl na monografii o korunovačním řádu českých králů nebo na velké monografii pražské katedrály. Ocenění dostává zejména za cenné knihy: „Praga sacra – k vizi posvátné Prahy císaře Karla IV. a jejím duchovním kořenům“ a knihy „Ars et Ecclesia. Středověké umění pohledem katolického dějepisectví.“

(apha)