Na opravený Notre Dame se těším

Jediným českým zástupcem při víkendovém slavnostním otevření zrekonstruované pařížské katedrály Notre Dame je emeritní pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Při této příležitosti nám zodpověděl několik otázek.

Jak početná delegace se této mimořádné události, jíž se má mj. zúčastnit současný i budoucí americký prezident, za Českou republiku zúčastní?

Žádná delegace z naší země do Paříže bohužel nejede. Jedu pouze já. Doprovodí mě jeden dominikánský kněz, který studoval ve Francii a provede mě současnou Paříží. Navíc některé věci nemůžete brát s sebou, což přináší komplikace. Kněz mi tak bude pomáhat i jako ceremonář.

Jak se to stalo, že jste byl pozván právě Vy?

Pozvánku dostal pan arcibiskup Graubner jako předseda České biskupské konference, ten se ale nemůže zúčastnit, a tak mě požádal, zda bych ho nezastoupil. Je to pro mě splněný sen – přál jsem si po požáru katedrály navštívit ji po obnově. Stojí za to připomenout, že katolická církev v Česku přispěla na její rekonstrukci částkou 1,8 milionu korun. Milion darovala litoměřická diecéze pod vedením biskupa Jana Baxanta a zbytek pocházel ze sbírek dalších diecézí a jednotlivců.

Co tato událost znamená pro Vás osobně?

K Notre-Dame mám hluboký vztah. Lásku ke katedrále jsem získal po přečtení knihy Victora Huga „Chrám Matky Boží v Paříži“ a viděl jsem i několik filmů o tomto gotickém symbolu Paříže. Poprvé jsem katedrálu navštívil někdy v roce 1991, kdy se konalo setkání dominikánů v Toulouse. Později jsem měl možnost zde několikrát koncelebrovat a jednou jsem byl i hlavním celebrantem.

Požár a následná obnova katedrály byly velkou událostí…

Ano, Notre-Dame je jednou z nejvýznamnějších památek křesťanství. Přestože požár byl devastující, obnova trvala relativně krátkou dobu – pouhých pět let. Je úžasné, že mohu být při tom, až se budou v katedrále posvěcovat nové varhany. Budou tam desítky arcibiskupů a biskupů, zástupci kapitul a kněží. Těším se.

Máte k Francii celkově blízký vztah?

Ano, Francii vnímám jako důležité místo nejen pro křesťanství, ale i pro mě osobně. Mnohokrát jsem tam cestoval a účastnil se různých akcí. Katedrála Notre-Dame pro mě zůstává symbolickým místem, spojeným s modlitbami, pokáním a smířením.

Hovoříte o pokání a smíření. Máte na mysli nějaké konkrétní události?

Ano, například v roce 1989, když se slavily Letnice, celebroval hlavní mši v Notre-Dame kardinál Lustiger. V té době se kál za Mnichovskou dohodu. Francouzská katolická církev sice neměla přímou odpovědnost za tuto událost, ale on to bral jako gesto smíření a vyzval k odpuštění. Možná i tato výzva pak v lidech rezonovala a vedla k pozitivním změnám na konci onoho roku.

To jsou silná slova. Notre-Dame tedy pro vás není jen architektonická památka?

Přesně tak. Je to symbol víry, pokory a zároveň místo setkání lidí různých národností a vyznání. Měl jsem tu čest několikrát tam sloužit mši svatou a každý zážitek byl jedinečný.

Co byste tedy popřál katedrále do budoucna?

Aby byla i nadále místem modlitby, pokoje a naděje. Aby tam lidé přicházeli nejen obdivovat krásu architektury, ale také hledat duchovní útěchu a sílu. A hlavně aby se tam nikdy neopakovala tragédie, jako byl požár v roce 2019. Obnova katedrály je důkazem, že když se lidé spojí pro dobrou věc, dokážou veliké věci.

(pri)