Nezastavil se proces přípravné fáze synody ve farnostech?
Na podzim loňského roku se rozběhl proces přípravy na 16. řádné generální shromáždění biskupské synody, které proběhne v říjnu 2023 v Římě. Tato příprava označovaná též jako „presynodální konzultace“ zahrnuje ve své první fázi zjišťování, jak synodální proces probíhá v našich farnostech. Proto byli farníci vyzváni, aby vytvořili malé skupinky, ve kterých se budou snažit projít synodálním procesem.
O co jde?
Církev je obrovské společenství lidí, kteří přijali do svého života Boha a též Ježíše Krista jako svého Spasitele. A tak společně putujeme životem, dějinami a světem. Toto společné putování ale může fungovat jen tehdy, když uvnitř probíhá neustále naslouchání jeden druhému: představitelé církve obyčejným farníkům, kněží laikům, představení řádu svým členům, ale i naopak laici kněžím, řeholníci představeným, diecésané biskupovi… A vedle naslouchání přistupuje neméně zásadní bod synodální cesty a tím je rozlišování, zda slyšené je z Božího Ducha, anebo jde o naše dojmy, pocity, ale nikoli o Boží hlas. Nikdo není odsuzován za svůj subjektivní pohled, ale přísně se ptáme, co je to, co dnes Duch Boží praví církvi.
V pražské arcidiecézi aktuálně
K 17. lednu 2022 máme v Arcidiecézi pražské přihlášeno 130 skupinek. V několika farnostech je patrné, že synodální proces v místě si vzal na starost jeden konkrétní farník a díky němu je zde hned několik skupinek. Máme dvě farnosti, kde funguje řada skupinek. V jiných případech jsme zjistili, že skupinka se schází pravidelně a má za cíl projít všech deset témat a možná i nějaká připojit. Zdá se, že některé skupinky napřed procesem prošly či procházejí, a teprve po té se koordinátor hlásí do oficiální databáze. Vždyť jen za poslední víkend se přihlásilo pět skupinek.
Máme už ale také 19 výstupů ze skupin, které procesem prošly a již ho uzavřely. To proto, že jsme v pražské arcidiecézi zvolili strategii co nejrychlejšího zveřejnění formuláře dotazníku, kterým se výsledky předávají diecéznímu týmu. Klíčové datum pro malé konzultační skupinky je 1. březen 2022, do kdy se musejí odevzdat všechny výstupy. Zároveň se nyní snažíme doplnit diecézní tým, který bude proces vyhodnocovat, tak, abychom dostáli náročnému úkolu.
Podle dosavadního harmonogramu od 1. 3. začne proces vyhodnocování výstupů ze skupinek. Ze všech výstupů vznikne syntéza a ta bude rozeslána delegátům diecézního presynodálního setkání. Toto velké setkání je naplánováno na sobotu 23. dubna. Kdo přesně bude delegátem se zatím ještě nerozhodlo s ohledem na pandemii covidu. Jistě ale bude přítomno vedení diecéze a zástupci kněží, řeholníků i laiků.
Cíl celého přípravného procesu je několikerý
1) Zjistit, jak synodální cesta, tedy prostor pro vzájemné naslouchání, rozlišování a společné putování v daném místě a také i v celé diecézi funguje.
2) Zkusit si ve farnostech metodu společného naslouchání a rozlišování. Jsme vůbec schopni takového procesu v tak mohutném měřítku? Nechybí odvaha převzít odpovědnost? Nemusí nakonec vše rozhodovat např. pan farář?
3) Účastníci synodální skupinky se nejen ptají na proces synodality, ale i na příběhy konkrétních lidí, zkušenosti, zranění, vize, naděje, nápady… Lze tedy očekávat i velmi zajímavé poznatky.
Příklad výstupu
Jako příklad vybíráme úryvek z jednoho synodálního výstupu, který jsme již dostali: „…Naše církev hodně trpí klerikalismem a mnoho věřících i většina společnosti vidí za církví jen kněze a hierarchii, a ne vlastně všechny pokřtěné a především i ty praktikující svoji víru a žijící podle ní. Osobnost konkrétního kněze je však ve farnosti také velmi důležitá a to i pro vztah těch nepraktikujících či nevěřících k církvi. Mnozí kněží si to plně neuvědomují. V každém případě by měl kněz spolupracovat dobře s farníky, umět pracovat v celém týmu a informovat farníky o tom, co se děje ve farnosti. U nás byla kdysi založena formálně farní rada, ale ta nijak nepracuje a nevíme ani, kdo v ní vlastně je.“
Co skupiny již rozlišily?
Pro představu uvádíme také, co v jednotlivých skupinách zatím rozlišili jako zásadní shrnující sdělení:
- Touha po společenství, být přijat, někam patřit, pomáhat knězi, při kázání používat něco ze života, sjednotit postoje při mši a dávat důraz při ní na Krista a nestrhávat pozornost na sebe a využívat i ticho a některé písně aktualizovat pro současnost.
- Dialog vychází ze vztahu s Kristem, modlitby a svátostí, v dialogu potlačovat svoje ego a jít k pokoji, sdílet radost z Krista s nevěřícími, ekumenické aktivity jsou formalismus, snaha o jednotu především s pravoslavnou církví, věnovat se odpuštění historických vin.
- Bůh k nám může hovořit i skrze druhé lidi, i ty „maličké“, a proto jim chceme pozorně naslouchat.
- Neuzavírejte se ve svých skupinkách, ale povzbuzujte se ve víře, vycházejte z nich a tvořte v lásce ke každému člověku nová společenství.
- Spoluzodpovědnost funguje…
- Nemůžeme očekávat plný servis, ale aktivně se zapojit a nabídnout svou pomoc, svoji službu, své dary, schopnosti a možnosti. Důležité je dobře žít v místech, kde pracujeme. Mít odvahu.
- Aktivní účast všech.
- Komunikace s nevěřícími i věřícími bez frází, lidskost.
- Málo kontaktů se svým okolím a tím i nepochopení otázek.
- Desatero jako cesta ke štěstí.
- Šíření radostné zvěsti.
- Církev by se více otevřít a neuzavírat se.
- Nedostatečná komunikace ve farnosti i s městem i okolními vesnicemi.
- Žít Boží vůli v přítomném okamžiku.
- Nové formy setkávání pro rozvíjení vztahů.
- Je naším posláním, abychom ukazovali lidem ve farnosti i mimo farnost, v práci, v rodině, že lze šťastně žít díky Kristu a rozdávat lidem dar eucharistie – nabízet podporu, pomoc, doprovázení, sdílení.
- Mluvit s lidmi uvnitř církve, kteří vyjadřují jiný názor či se liší ve způsobu života oproti církevnímu „normálu“, a s lidmi mimo církev, protože mohou toužit po Božím slově, i když netíhnou být členy církve či odmítají část církevní nauky.
Synodální proces ještě není u konce, ale již nyní je vidět, že se rozběhla nesmírně zajímavá cesta, jak pracovat v malých společenstvích, farních radách, ale i v celých farnostech. Dokážeme tuto cestu neztratit?
MN