Osobnosti oceněné o slavnosti sv. Víta
Ve svatovítské katedrále byly 15. června, na slavnost svatého Víta, oceněny některé osobnosti pražské arcidiecéze.
Jeho Excelence Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a primas český udělil Pamětní medaili k výročí „Tisíc a padesát let pražského biskupství“ za obětavou a neúnavnou práci pro katolickou církev farníkům Pražské arcidiecéze. Oceněnými jsou:
- Pater Kazimierz Duś z vikariátu Benešov
- Paní Naděžda Průšová z vikariátu Beroun
- Pan Ladislav Bárta z vikariátu Beroun
- Pan Lukáš Kristl z I. pražského vikariátu
- Paní Lea Vávrová z I. pražského vikariátu
- Paní Barbara Psohlavcová z II. pražského vikariátu
- Prof. Martina Vašáková z III. pražského vikariátu
- Pan Josef Vavřík z III. pražského vikariátu
- Pan Josef Krása z vikariátu Jílové
- Pan Vlastimil Čelikovský z vikariátu Jílové
- Ing. Miriam Houdová z vikariátu Kolín
- Mgr. Marian Cúth z vikariátu Podřipsko
- Paní Marie Cúthová z vikariátu Podřipsko
- Ing. Jiří Hradil z vikariátu Stará Boleslav
- Pan Jaroslav Ječmínek z vikariátu Vlašim
- Ing. Hynek Kopecký z vikariátu Vlašim
Jeho Excelence Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a primas český udělil Stříbrnou svatovojtěšskou medaili Arcibiskupství pražského PhDr. Michalu Pehrovi, PhD. za objasnění dějin českých zemí 20. století, zejména první a třetí republiky; a dějin politického katolicismu. Michal Pehr pracoval v Masarykově ústavu AV ČR, vyučuje politologii na Filozofické fakultě UK. Podílel se na přípravě a publikacích vědeckého semináře „Bohumil Stašek, život a doba“ a semináře „Jan Jiří Rückl, život a doba“ i na organizaci výročí „Tisíc a padesát let pražského biskupství“. Je spoluautorem kolektivní monografie „Posunuté milénium“ a autorem řady odborných monografií, např. „Cestami křesťanské politiky“, „Katolická církev v Československu 1945-1948“ nebo o Josefu Plojharovi.
Jeho Excelence Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a primas český udělil Stříbrnou svatovojtěšskou medaili Arcibiskupství pražského PhDr. Janu Frolíkovi, CSc. za jeho celoživotní práci na objasnění dějin české katolické církve v raném středověku.Jan Frolík vedl pracoviště Archeologického ústavu AV ČR pro Pražský hrad a zabýval se i vývojem středověkého osídlení hradišť a měst na území Pražské arcidiecéze. Je autorem řady publikací o sakrálních místech v areálu Pražského hradu, zejména Jiřského kláštera. Podílel se na koncipování oslav „Tisíc a padesát let pražského biskupství“, na přípravě mezinárodní vědecké konference a po odchodu prof. Petra Sommera na věčnost i na přípravě jubilejní publikace „Posunuté milénium“.
Jeho Excelence Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a primas český udělil Zlatou svatovojtěšskou medaili Arcibiskupství pražského prof. JUDr. PhDr. Michalu Tomáškovi, DrSc. zajeho dlouholetou vědeckou činnost, zejména za monografii „Právo na Hedvábné cestě“, a za jeho přínos k poznání dějin církve a církevního práva. Prof. Michal Tomášek je proděkanem Právnické fakulty UK a místopředsedou Vědecké rady AV ČR. Dlouhodobě se zabývá právem Evropské unie a srovnávacím právem s přesahem k právním systémům Dálného východu. Ve své vědecké a publikační činnosti významně přispěl k poznání působení katolické církve a aplikace církevního práva na Dálném východě, zejména v Číně.
Jeho Svatost papež František udělil vyznamenání Pro ecclesia et pontifice Doc. PhDr. Vratislavu Vaníčkovi, PhD. za dlouholetou vědecko-pedagogickou činnost a jeho aktivní přístup k poznání nejstarších dějin českého státu, církve a českých národních patronů. Vratislav Vaníček má za sebou rozsáhlou publikační činnost. Je samostatným autorem svazků 2. a 3. Velkých dějin zemí Koruny české, autorem monografií Vratislav II., Soběslav I. a významné monografie Svatý Václav, za kterou byl oceněn Zlatou medailí sv. Vojtěcha. Podílel se zásadním způsobem na přípravě mezinárodní vědecké konference Tisíc a padesát let pražského biskupství a byl jedním z editorů sborníku z této konference.
Jeho Svatost papež František udělil vyznamenání Pro ecclesia et pontifice RNDr. Kamile Bendové, CSc. za mimořádně průkazný příklad člověka, který v boji proti totalitě poskytoval aktivní zázemí a týlovou práci pro mnoho statečných mužů a žen, aby – a díky ní skutečně – tuto práci zvládli. V bytě na Karlově náměstí, který se stal jedním z hlavních disidentských center v Praze, Kamila Bendová vychovala 6 dětí se svým manželem Václavem Bendou, signatářem Charty 77, po dvakráte jejím mluvčím a zakládajícím členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Z jeho dopisů ze čtyřletého věznění připravila 4 samizdatové výbory. Spolupracovala na práci disentu, na aktivitách Hnutí za občanskou společnost, i na Desetiletí duchovní obnovy národa. Po pádu komunismu obhájila titul kandidáta věd, vyučovala logiku na Filosofické fakultě UK a napsala mimo jiné skripta Sylogistika.