Ředitelka kralupské Charity: Má práce je službou Bohu

Rovných 20 let existence oslavila letos Charita Kralupy nad Vltavou. Po celou dobu stojí v jejím čele paní ředitelka BARBORA KOVÁŘOVÁ. O své práci říká, že ji vnímá jako poslání. „Dělám to pro Boha, víra bez skutků je podle mě prázdná,“ tvrdí drobná černovláska. 

Kovarova
Ředitelka Charity Kralupy nad Vltavou Barbora Kovářová

Slyšela stovky příběhů. Některé se jí z paměti už nevymažou. „Před 10 lety jsem asistovala u porodu mentálně postižené ženy. Mladé nezkušené mamince jsme zařídili ubytování v azylovém domě a díky tomu jí chlapečka, o kterého se láskyplně stará, nechali v péči,“ vzpomíná ředitelka. Osobní vztah má také k ženě, kterou před 11 lety potkala na faře v nedalekých Velvarech. Měla tehdy dvě malé děti a rodina byla na dně. Charita ji od té doby podporuje. Maminka dodnes ušla velký kus cesty. Stala se dokonce zaměstnankyní Charity – peče v tréninkové kavárně. Přijala dar víry a nechala se pokřtít. „Musíme na ni stále dohlížet. Nejspíš tu s námi už zůstane. Má své limity a na běžném trhu práce se neprosadí,“ říká Kovářová. 

Než v Kralupech vznikla profesionální Charita, pomáhaly potřebným farnice-seniorky. Vedly šatník, poskytovaly potravinovou pomoc, a navštěvovaly klienty v LDN. Těm četly, chodily s nimi na vycházky a jejich muži chodili holit pánské osazenstvo LDN. Mimochodem právě tahle služba ve středočeském městečku zoufale chybí. 

Začátky profesionální Charity

Profesionální Charita v Kralupech funguje od roku 2002. „Úplně první služba, kterou jsme zřídili, byla pro děti s „klíči na krku“. Tak říkáme školákům, kteří mají formálně domov, ale chybí blízkost rodičů. Já byla tehdy na mateřské, takže logicky moje cílovka byly děti. Spojila jsem pracovní život s tím domácím. Bylo to pro mě nejpřirozenější,“ vzpomíná ředitelka na úplné začátky.

Charita se od té doby několikrát stěhovala a vždy reagovala na aktuální potřeby lidí. Postupně začali poskytovat odborné sociální poradenství, zřídili azylový dům pro matky s dětmi, sociální rehabilitaci a denní centrum pro osoby bez přístřeší. Aby své klientky zaměstnali, otevřeli tréninkovou kavárnu a šicí dílnu. Letos uvolnili prostor pro adaptační skupinu pro předškoláky z Ukrajiny. 

Na sociální bydlení chybí finance

Před sebou mají další velký projekt – sociální bydlení v obci Uhy. Mělo by tam vzniknout 6 bytů pro maminky z azylového domu, které už jsou zralé na samostatný život, ale běžnou cestou nemají šanci byt získat. „Před covidem nám chybělo 6 milionů, dnes už je to víc,“ vypočítává Kovářová. 

Pomoci Charitě může každý: od dobrovolnictví přes darování věcí do šatníku po finanční pomoc. Podpořit lze ale i jen tím, že si dáte kávu a zákusek v tréninkové kavárně v kralupské Riegrově ulici. 

I když práce Barboru Kovářovou baví, i ona musí někde čerpat energii. Tu jí dodávají hory a svatá místa a také tým lidí v Charitě. „Vymýšlíme společně, jak nejlépe klientům pomoci. Každý z nich je individuální a my přemýšlíme, jak jeho problém rozklíčovat a jak ho posunout dál. Jsou k tomu potřeba odborné zkušenosti a zároveň otevřené srdce, které se na každého člověka dokáže dívat s láskou,“ uzavírá Kovářová.

Charita Kralupy nad Vltavou byla založena v roce 2002 a dnes je ve svém regionu nejvýznamnějším poskytovatelem profesionálních sociálních služeb. K jejím službám patří odborná sociální poradna, azylový dům a další služby pro rodiny s dětmi v nouzi. Provozuje také služby na pomoc lidem bez domova. Ročně pomůže bezmála 900 osobám. Tým kralupské Charity zahrnuje 37 pracovníků a desítky dobrovolníků. Organizace ročně hospodaří s 18 miliony korun. K jejím silným stránkám patří sociální podnikání – provozuje šicí a keramickou dílnu, second hand a kavárnu. Charita Kralupy nad Vltavou je součástí celonárodní charitní sítě. Její práce vychází z evangelijního poselství a sociálního učení katolické církve.

Jarmila Lomozová