Ostatky bl. Karla I. byly uloženy v katedrále

Do Císařské kaple svatovítského chrámu byly v neděli 24. dubna uloženy ostatky posledního českého krále a rakouského císaře Karla I. Rakouského. Slavnostní mši svatou, jíž se zúčastnil i světcův vnuk Karel Habsburský, celebroval biskup Václav Malý.

Ceremonie se konala při příležitosti 100. výročí úmrtí Karla I. Rakouského, relikvií je částečka Karlova žebra.

K události uložení ostatku došlo symbolicky na svátek svatého Jiří, neboť bl. Karel byl členem rytířského Řádu sv. Jiří. Jde o rytířský řád, jehož kořeny sahají až do roku 1308. Jeho velmistry byli i čeští králové a římští císaři, Karel IV., Zikmund Lucemburský a Václav IV. Dnes má řád sídlo ve Vídni a jeho velmistrem je právě světcův vnuk Karel.

Již o den dříve, v sobotu 23. dubna, se v kostele Panny Marie před Týnem uskutečnila bohoslužba, konaná při příležitosti mezinárodního konventu Řádu sv. Jiří. Celebroval ji kardinál Dominik Duka. Níže přinášíme jeho homilii.

Vaše královská Výsosti, velmistře Řádu,

vážené dámy, vážení pánové,

sestry a bratři v Kristu, drazí přátelé,

vítám Vás v Praze na Staroměstském náměstí, kde jste měli možnost a příležitost jako praví rytíři znovu pozdravit naši královnu Pannu Marii, Matku našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Vítám Vás v Praze, ve městě, které je úzce spojeno se základy Řádu sv. Jiří, kdy panovníci lucemburské dynastie, čeští králové a římští císaři Karel IV., Václav IV. a Zikmund IV., potomci zakladatele Řádu Jindřicha VII. Lucemburského, spravovali ve stínu katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie nejen České království ale především Římskou říši. Nástupem habsburské dynastie tento Řád mohl pokračovat v hlavě habsburského rodu, kdy od Ferdinanda I. je přítomnost Řádu sv. Jiří úzce spojena jak s Pražským hradem tak samotným městem a samozřejmá je účast členů na slavnostních bohoslužbách v metropolitní katedrále sv. Víta. Tam také byla korunována reformátorka Řádu královna Marie Terezie.

Slavíme velikonoční oktáv. Ale v tento den si celosvětově připomíná křesťanský svět svátek sv. Jiří, rytíře a velkomučedníka, patrona nejenom Řádu a rytířstva, ale patrona dlouhé řady zemí, měst i profesí. Myslím, že stojí za to si připomenout, že v Čechách si dnes připomínáme den úmrtí duchovního a statečného bojovníka, druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha.

Sv. Jiří, statečný, věrný a čestný voják může být nazván velikonočním člověkem neboť, jak jsme slyšeli v Evangeliu, právě Zmrtvýchvstání Krista mu dalo odvahu být svědkem. Tak se i on při Diokleciánově pronásledování spontánně přihlásí ke své víře. Patřil ke generaci křesťanských vojáků a jejich rodin, kteří právě v období poloviny třetího století svou angažovaností při ošetřování a záchraně nemocných morem zlomili všechny předsudky vůči křesťanské víře a Diokleciánovo pronásledování bylo sabotováno i samotnými césary např. otcem Konstantina Velikého, Constanciem. Statečnost vyžaduje především mít odvahu a ztratit strach před smrtí, což sv. Jiří prokázal a jak jsme již naznačili, opíral se o naději ve věčný život a zmrtvýchvstání.

Základní snahou Řádu sv. Jiří je mírnit osm druhů bídy: nemoc, samotu, vyhnanství, hlad, nedostatek lásky, pocit viny, lhostejnost a bezvěrectví a přitom bojovat proti jejich příčinám. Svědčí to o zdroji a inspiraci, kterou je legendární tradice o sv. Jiřím, který uchvátil křesťanství v červáncích svobody na počátku 4. stol. po vydání Milánského ediktu roku 313. Katolicita křesťanství také dává pochopit evropskou vizi Řádu, která nedovoluje vznik a růst šovinismu, nacionalismu, provinčního sobectví, ale naopak vede k přátelství a lásce mezi národy, mezi regiony a mezi evropskými státy. I v současné době jediná církev Kristova, mluvě v duchu ekumeny, potřebuje onen velikonoční rozměr, o kterém hovoří nedávný jubilant pětadevadesátiletý emeritní papež Benedikt XVI., kdy vidí problém církve dneška v jejím zesvětštění místo odsvětštění. Právě svou jinakostí světci, a především zakladatel církve Ježíš Kristus, ukazují jinakost tj. svatost, které se těší v té největší míře jediný Bůh a bere na ní podíl ten, který následuje Ježíše Krista v duchu Zlatého pravidla: „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi; v tom je celý Zákon a Proroci.“