Boj s kůrovcovou kalamitou v Polesí Týn nad Vltavou

V pátek 11. března 2022 se padesátka pracovníků Arcibiskupství pražského – Lesní  správy sešla v Týně nad Vltavou především za účelem vzájemného předání zkušeností ve zvládání přemnoženého kůrovce v našich lesích. Kolegové ze všech šesti polesí a z pražského ústředí přijeli k nám na Polesí Týn nad Vltavou, kde máme dobré výsledky v boji s kůrovcem, kterého se nám dlouhodobě daří dobře držet „na uzdě“.

Místo setkání bylo zvoleno velmi vhodně, polesí Týn nad Vltavou dosud zvládá kůrovcovou kalamitu příkladným způsobem a jeho zkušenosti s kalamitou jsou v tomto smyslu doslova unikátní, okolní lesní majetky jsou kalamitou těžce poškozené až zničené, jako příklad takového stavu může sloužit zejména LS Orlík nad Vltavou, konstatoval Ing. Jan Liška z Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Sraz účastníků byl v 8,00 hodin. V kancelářích našeho polesí je přivítal Ing. Jaroslav Stropnický, vedoucí polesí. Stručně zmínil historii vzniku budovy kanceláří a přilehlých skladů. O jejich příkladném technickém stavu si každý  udělal obrázek sám.

Zázemím, ve kterém jsme dostali malé občerstvení a vyslechli a shlédli odbornou část našeho setkání, nám byl Domov  sv. Anežky  v Týně nad Vltavou-Čihovicích se svým kolektivem, jehož pracovníci se při široké škále sociálních činností velmi empaticky a odborně starají o mládež a dospělé lidi se zdravotním postižením z širokého okolí. Objekt a přilehlé pozemky jsou jako bývalý arcibiskupský velkostatek ve vlastnictví Arcibiskupství pražského pronajímány. Po občerstvení nás zástupce Domova sv. Anežky, ing. Jiří Netík, stručně seznámil se vznikem a provozem tohoto sociálního a nanejvýš potřebného zařízení.

Následovala projekce Ing. Stropnického, který charakterizoval rozložení lesních majetků v rámci polesí, jeho hospodářskou činnost a výsledky v tlumení kůrovcové gradace. To vše s důrazem na kvalitní personální obsazení lesnických úseků hajnými, kteří si musí při splnění všech těžebních, pěstebních a administrativních činností najít dostatek času k aktivnímu vyhledávání čerstvě napadených, stojících kůrovcových stromů a jejich rychlému zpracování a asanaci. Byť jsou v sousedství Polesí Týn nad Vltavou lesní majetky, ve kterých se kůrovec v uplynulých letech nekontrolovatelně šířil, podařilo se vzniku mnohahektarových holin v důsledku jeho žíru zabránit. Samozřejmě k tomu napomohlo i z hlediska kůrovce příznivější počasí v letech 2020 a 2021.

Poté následovala zajímavá videoprojekce a přednáška Ing. Jana Lišky z Lesní ochranné služby VÚLHM, který vnesl do praktické diskuse výkonných lesníků vědecké usměrnění a údaje a minimálně celorepublikový nadhled. Mimo jiné potvrdil na konkrétních číslech, že obranná opatření pomocí lapačů mají pouze monitorovací charakter a účinné užívání lapáků musí být velmi masivní a včasně zpracované!  Stejně, jako předchozí zástupci lesnického provozu, apeloval na důsledný (častý a pravidelný) monitoring lesních porostů a rychlé a důsledné zásahy v kůrovcem napadených porostech.

Používání obraných opatření, jak jsou definována platnými předpisy (které vycházejí z podob novelizovaných poválečných oborových norem), bylo původně vázáno na zcela jiné pojetí ochrany lesa. Tehdy se vyžadovala a také celoplošně praktikovala tzv. čistota lesa a kůrovci napadené stromy se až na výjimky včas kácely a asanovaly. A obrannými opatřeními se pouze „dočišťovala“ vzniklá ohniska. V této podobě to samozřejmě bylo funkční a na místě. Dnes je situace zcela jiná, proto je použití obranných opatření ve formě lapáků a lapačů potřebné dobře uvážit a v kalamitních oblastech účelně omezit tak, aby v žádném případě nebyla podvazována schopnost včas nalézat, těžit a asanovat napadené stromy. A při asanaci v co největší míře používat včasný odvoz na dřevosklady (se zabezpečeným následným odkorněním), v kombinaci s odkorňováním (dnes hlavně pomocí harvestorových adaptérů). Případné chemické ošetření (pokud není zbytí) provádět pouze příslušným doporučeným způsobem, což zaručí jeho dostatečnou účinnost. (Ing. Jan Liška, Lesní ochranná služba).

Následoval přejezd na lesnický úsek Hroznějovice k hajnému Josefu Jirátkovi, kde v letech 2020 a 2021 byla provedena těžba 220 m³ kůrovcem napadených stromů, při které vznikla holina. Okolní, pro kůrovce atraktivní porosty, se podařilo uchránit. V sousedním, nenarušeném a plně zapojeném porostu se 40% zastoupením jedle bílé jsme se na chvíli zastavili nad zmlazenými semenáčky jedle z loňského roku a konstatovali zde pravděpodobně nadměrný výskyt spárkaté zvěře…

Pozdní oběd v Domově sv. Anežky pro nás opět připravili pracovnice a klienti Domova. Při obědě jsme měli možnost ochutnat pivo z místního Vltavotýnského pivovaru. Viz: https://www.hrady.cz/technicka-pamatka-arcibiskupsky-pivovar/ Od Domova jsme obdrželi jako malou pozornost ručně malované velikonoční přání a malý vzorek přírodního mýdla – oboje výrobky klientů Domova. Následně oficiální část celého setkání kladně zhodnotil a uzavřel Ing. Ferkl.

Zájemců o prohlídku areálu Domova sv. Anežky se ujal ředitel Bc. Václav Běťák. Ukázal nám denní i týdenní stacionář pro klienty, keramické, truhlářské, krejčovské, tkalcovské dílny a dílny na mykání ovčí příze. Košíkářké výrobky z papíru a pedigu, přírodní mýdla a potisky propagačních materiálů. Ve stájích vesele bučely krávy, za Domovem pobíhalo menší stádo ovcí a několik koní. Klienti pomáhají i v nedalekých ovocných sadech sv. Prokopa, ze kterých jsme ochutnali skvělý přírodní jablečný mošt. Celkem tržby za produkty a služby Domova činí 35-40% z celkových nákladů potřebných na provoz, což je úctyhodné!

Celý pobyt jsme zakončili prohlídkou a krátkým klidným spočinutím v moderní dřevěné kapli sv. Anežky České. A pak už se všichni rozjeli do svých domovů.

Věřím, že se tento den všem zúčastněným líbil a že si odnášejí pracovní i osobní inspiraci do dalšího života.

Foto: Miloš Prchlík, Erika Kroupová