Odpovědné hospodaření

Arcibiskupství pražské v současnosti hledá sponzory a partnery pro své aktuální projekty na podporu vzdělávání, pastorace a komunitního života.

Za jednotlivce nebo organizace můžete posílat jednorázově či pravidelným příkazem ještě dnes. Podpořte nás.

Nevyhovuje vám přímá finanční podpora? Pomoci nám můžete také jedním z následujících způsobů:  

Naši organizaci můžete podpořit věnováním materiálního daru, např. stavebního materiálu, papírnických a čistících prostředků, počítačů, kancelářského nábytku apod.

Arcibiskupství pražské podpoříte bezplatným nebo cenově zvýhodněným poskytnutím služeb, jako jsou např. školení, překladatelská činnost, redakční činnost, tisk materiálů, reklamní prostor ve firemních materiálech, pomoc při zpracovávání grantových žádostí apod.

Uvítáme, pokud na vašem pracovišti uspořádáte na konkrétní projekt sbírku mezi zaměstnanci, benefiční akci či nakoupíte dárky v našem e-shopu. 

Dárce se může rozhodnout odkázat svůj osobní majetek nebo jeho část Arcibiskupství pražskému. I když je sepsání závěti relativně jednoduchý úkon, doporučujeme poradit se s notářem. Odkázat majetek nebo část, pro kterou se rozhodnete, je možné několika způsoby: 

Věnujte nám svůj volný čas formou dobrovolnické práce v kanceláři, v některém z našich zařízení nebo například při opravě památek. 

Modlitba je jedním z pilířů našich aktivit. Marné by bylo naše snažení bez Pána! 

Poskytnuté dary si mohou dárci odečíst od daňového základu. Mohou si tak snížit svoji daňovou povinnost. Dar může být finanční nebo věcný (materiál, zásoby, služby). V případě nepeněžního daru je nutné dar ocenit. Finanční dary nejsou předmětem daně z přidané hodnoty, hmotné dary od plátců DPH ano. 

U fyzických osob je možné odečíst od základu daně dary tehdy, pokud jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období (kalendářní rok) přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze za období leden–prosinec daného roku odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. 

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) uplatňují odpočet darů z daní přímo ve svém daňovém přiznání. 

Zaměstnanci, jimž daňové přiznání zpracovává zaměstnavatel, předkládají potvrzení o poskytnutí daru své mzdové účtárně jednou ročně, do poloviny února a to za celý předchozí rok. Snížení daňového základu se následně projeví v ročním zúčtování provedeném zaměstnavatelem. 

Vypočítejte si v daňové kalkulačce, o kolik zaplatíte nižší daně díky finančnímu daru. 

Finanční účtárna Arcibiskupství pražského zaznamenává dary průběžně u každého dárce a na konci roku může vystavit dárci Souhrnné potvrzení o daru pro daňové účely. O potvrzení pište na konci kalendářního roku na adresu ekonomicke@apha.cz.

V případě převodu z účtu můžete napsat rovnou do „zprávy pro příjemce“ jméno a adresu, popř. název organizace a IČ, a my vám potvrzení zašleme automaticky. 

U právnických osob je možné odečíst dary od základu daně tehdy, pokud hodnota jednoho daru (nebo všech darů jedné organizaci) činí alespoň 2000 Kč za kalendářní rok. V úhrnu lze od roku 2014 odečíst nejvýše 10 % z již sníženého základu daně. V případě právnické osoby je proces darování upraven darovací smlouvou.

Jsme jednou z nejstarších českých institucí. Pražská diecéze vznikla v roce 973 po vzájemné dohodě mezi knížetem Boleslavem II., císařem Ottou I. a řezenským biskupem Wolfgangem. Povýšení pražského biskupství na arcibiskupství inicioval český král Karel IV. Papež Klement VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství 30. dubna 1344 a zřídil tak samostatnou provincii Čechy a Morava. 

Jsme nestátní církevní právnická organizace a zároveň úřad, s jehož pomocí arcibiskup podporuje a řídí život místní církve. Svým působením usiluje Arcibiskupství pražské o poskytování kvalitní a spolehlivé služby arcibiskupovi, duchovním, věřícím, ale i dalším partnerům a napomáhá tak efektivně spravovat diecézi. Pro bližší představu, v arcidiecézi bylo v roce 2014 podle aktualizovaného kvalifikovaného statistického odhadu sdruženo cca 558 tisíc pokřtěných katolíků. 

Služby Arcibiskupství pražského jsou určeny zejména farnostem, charitám, školám, ale i jiným subjektům na území arcidiecéze. Konkrétní činnost se týká pastorace, správy církevního majetku, církevního školství a charitních aktivit. Pražskou arcidiecézi tvoří 148 farností sdružených do čtrnácti vikariátů. Ve 126 farnostech sídlí duchovní přímo, ostatní jsou spravovány excurrendo – duchovní tam dojíždí. 

V roce 2018 k Arcidiecézi pražské přináleželo 140 kněží, z nich 124 působilo v různých duchovních službách v domácí diecézi, zbývající pak v dalších českých i zahraničních diecézích nebo byli na odpočinku. Na duchovní službě se ve významné míře podíleli řeholní kněží. V arcidiecézi pomáhají také kněží jiných diecézí (nejvíce jsou zastoupeni Poláci, dále Slováci, Španělé, Italové, Vietnamci a jednotlivě i kněží z dalších zemí), dále pak stovka trvalých jáhnů, odborných duchovních a pastoračních asistentů. Na území arcidiecéze (území odpovídající Praze a Středním Čechám) se nachází 641 kostelů a 378 kaplí.  

Z výše uvedených údajů vyplývá, že Arcibiskupství pražské je rozsáhlý úřad. Jeho financování popisuje následující kapitola. Je však zřejmé, že se neobejdeme bez finanční pomoci řady našich partnerů a laskavých dobrodinců. Každý dar či příspěvek má pro nás cenu. Dává nám najevo, že si všímáte a oceňujete naši práci. 

Do roku 2012 byl hlavním zdrojem výnosů Arcibiskupství pražského příspěvek státu dle zákona 219/1949 Sb., dále dotace, výnosy z hospodaření, dary a sbírky.  

Zákon 428/2012 Sb. stanovil, že se církvím v rámci církevních restitucí vrací jen část původního majetku a zbytek je řešen finanční náhradou za nevydaný majetek splácený po dobu třiceti let. Současně zákon stanovil postupný útlum státního příspěvku na činnost církví tak, že první tři roky zachovává poslední vyplacenou výši a dalších čtrnáct let snižuje vyplácený příspěvek každoročně o 5 % původní výše. 

Pro zajímavost, příspěvek státu nepochází z daní obyvatel, jak si mnozí myslí, ale z majetku, který byl církvím v minulosti zabaven a ze kterého plynuly dle kvalifikovaného odhadu ročně do státního rozpočtu cca 4 miliardy korun. 

Katolická církev se tak postupně stane ekonomicky nezávislou. Musí přijmout odpovědnost a zásady dobrého hospodáře, aby tak výnosy z navráceného majetku nahradily státní příspěvek – výnosy budou muset být schopny pokrýt platy duchovních, náklady na chod svůj i svých zřízených institucí. 

Církev neslouží jen věřícím v oblasti náboženství, ale zřizuje i sociální zařízení, školy, nemocnice, hospice, pomáhá prostřednictvím charit i jinými způsoby všem občanům bez rozdílu vyznání.  

Nový způsob financování katolické církve bude ale také vyžadovat, aby věřící sami cítili odpovědnost za financování své farnosti, své místní církve a to znamená, aby si uvědomili svoji finanční spoluodpovědnost za církev i za veřejně prospěšné projekty, které organizuje.