Lesy Krušných hor

Krušnohorské pohoří utváří rozsáhlé náhorní plošiny a hluboká údolí horských bystřin. Toto lesnaté území bylo výrazně poznamenáno lidskou činností, často negativně. Slovo krušit znamená dobývat, těžit. Těžba rud, nerostů, rašeliny a hlavně těžba hnědého uhlí k energetickým účelům na dlouhá léta proměnila zdejší rozsáhlé lesy.

Lesníci po mnoho desetiletí spojují Krušné hory se slovem kalamita a ekologická katastrofa. Spalování uhlí v tepelných elektrárnách způsobilo plošné hynutí smrkových lesů (1978, 1995). Lesy jsou dnes krásně zelené a zdálo by se, že prosperují. Při pohledu zblízka však zjistíme, že náprava bude ještě dlouhá, neboť poškozování přírody trvalo desítky let.

Arcibiskupství pražské spravuje v krušnohorské oblasti 8.000 ha lesů, 3.000 ha ve střední části nad Chomutovem (polesí Blatno) a 5.000 ha nad Nejdkem (polesí Nejdek). Jaké problémy čekaly na lesníky a vlastníky lesů po navrácení církevních lesů?

Dlouhodobé imisní zatížení s extrémním působením oxidu siřičitého trvale pozměnilo půdní prostředí. Jestliže přirozené pH zdejších lesů by mělo odpovídat hodnotě pH 5-6, tak dnes se pohybuje hodnota pH okolo 3. Vysoká kyselost prostředí ve spojení s chudým geologickým podložím se odráží na zdravotním stavu smrkových porostů (žloutnutí). Stát tento ekologický dluh plně uznává a v Krušných horách pokračuje, s krátkými přestávkami, vápnění lesních porostů. Arcibiskupství pražské poskytuje Ministerstvu zemědělství součinnost místem pro ukládání vápence a startovací plochou pro vrtulníky.  

Lesníci v 80. letech řešili otázku jak naložit s obrovskými plochami odumřelých lesů. Na místo vytváření pastvin dospěli k rozhodnutí zalesnit Krušné hory imisím odolnými dřevinami (tzv. náhradními dřevinami). Smrk pichlavý, modříny, břízy, olše brzy opanovaly holé náhorní plošiny. Bohužel po 40 letech se ukázalo, že kromě modřínu můžeme zalesňovat znovu, a to opět původními cílovými dřevinami – smrkem ztepilým, bukem, a jeřábem. Lesníci tento postup nazývají přeměnami. Rozsah těchto prací je obrovský. Jen na polesí Blatno plánuje Arcibiskupství pražské přeměnit přes 300 ha, na polesí Nejdek 120 ha.

Stát opět uznal ekologický dluh vlastníkům lesů a téměř plně dotuje tyto přeměny porostů náhradních dřevin.  Náklady na 1 ha přeměn činí přibližně 250 tis. Kč. Na podporu lesních ekosystémů Arcibiskupství pražské dosud již zrealizovalo či realizuje 13 projektů v rámci Programu rozvoje venkova a Operačního programu životní prostředí (OPŽP) v celkové výši 62 mil. Kč. Vlastník lesa tak investuje do budoucnosti svých lesů a krajiny. Výsledkem budou smíšené smrko-bukové lesy pro příští generace.

I přes snahu několika generací lesníků se nepodařilo uchránit nově zalesněné listnaté porosty před zničením zvěří. V porostech do 40 let věku prakticky listnaté dřeviny chybí a převládá jen smrk. Zmar posledních let byl umocněn na řadě míst výsadbou listnatých dřevin bez oplocení. V konečném důsledku se tak nepodařilo vylepšit dřevinnou skladbu lesů a některé plochy se musí znovu zalesnit. Při obnově lesního hospodářského plánu pak vyvstala povinnost zalesnit i 30 let staré porostní mezery větších výměr. Lesy Krušných hor jsou přirozeně chudé a postupné zvyšování podílu listnatých dřevin spolu s leteckým vápněním jsou jedinou cestou ke zlepšení nejen půdního prostředí, ale lesních ekosystémů a všech jeho složek vůbec.

Krušnohorský masív s nadmořskými výškami 800 až 1000 m n. m. patří mezi horské oblasti ČR. Vysoké pokrývky sněhu, časté námrazy, silné větry, krátká vegetační doba a výrazná sezónnost prací jsou samozřejmostí.  Avšak kombinace s extrémním poškozením lesních porostů hnilobou po loupání a ohryzu jelení zvěří ve spojitosti s atmosférickou depozicí dusíku (křehké dříví) má zdrcující dopad na objem nahodilé těžby. Zákon o lesích ji definuje jako zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných, poškozených. Takto by museli lesníci odstranit polovinu stromů. Každý slabý poryv větru tak způsobí rozptýlené vrcholové zlomy (ulámané koruny) a vývraty. Za zmínku stojí i námraza, která se vyskytuje ve zdejších lesích velmi často, přičemž jeden metr smrkové větve může vážit i přes 50 kg. Důsledkem jsou vrcholové zlomy postihující 30 % jedinců (šetření LHP). Příklady posledních let: Orkán Herwart 2017 téměř 40 tis. m³ (roční těžba polesí), extrémní sněhová nadílka z ledna 2019 (1,4 m) spolu s námrazou poškodily 650 ha mladých slabých porostů a způsobily celoplošné vrcholové zlomy s úhrnem 30 tis. m³ (téměř roční těžba polesí). Tyto přírodní podmínky pak umocňuje zimní turistická sezóna, kdy běžecké trasy uježděné sněhovou rolbou odtávají do května a lesy nejsou přístupné pro techniku.

Pro vlastníky lesů to přináší zásadní dopady a zároveň výzvy. Je třeba konat a měnit stav věci. 50 let staré porosty se začínají rozpadat pod tíhou sněhu a zacházení ze strany člověka. Stát opět nabídl pomoc. Z Programu rozvoje venkova Arcibiskupství pražské čerpá dotace na obnovu lesa po kalamitách (pro mladé porosty, ze kterých není žádný příjem) ve 4 projektech za téměř 27 mil. Kč. Oproti kůrovcové kalamitě neplyne ze zpracování rozlámaných slabých stromů prakticky žádný příjem.  Ruku v ruce musí následovat intenzivní výchova stávajících porostů, která je však velmi nákladná.  

Na první pohled opakující se tvrzení posledních let, které není vyslyšeno. Zákon o myslivosti, který má tuto problematiku řešit, ji ve skutečnosti zakonzervoval do minulého století. I když vrcholoví predátoři jako vlk a medvěd postupují úspěšně českou krajinou, nejsou řešením, někdy naopak. Co vlastně způsobuje přemnožená zvěř, lépe vysoké stavy zvěře? Viditelné škody jako okus sazenic a loupání kůry s trvalým znehodnocením nejcennější části stromu, tj. oddenku hnilobou, si dovedeme představit. Ale to je jen malá část problému. Musíme přidat totální zničení přirozené obnovy listnatých dřevin a jedle, která ani nezapočne. Pak nelze počítat s biotechnickou rekultivací Krušných hor (zlepšením půdního prostředí pomocí listnatých dřevin). Přímé ekonomické ztráty jsou také obrovské, každoročně vynakládáme až 800 Kč na každý ha lesa na ochranu proti zvěři (na každých 1.000 ha téměř 1 mil. Kč). Ztráty ze znehodnoceného dříví hnilobou činí až 80.000 Kč/ha za dobu obmýtí.

Je třeba však zmínit, že lesní zvěř má své místo v ekosystému, jde o stvoření, která jsou nedílnou součástí přírody. Nesmyslné a někdy pomalé rozhodování vlastníků a správců lesa v mysliveckém hospodaření vedlo však k devastaci, kterou jinde v ČR nenajdete. Změna bude vyžadovat obrovské nasazení lesníků, myslivců a všech zainteresovaných stran. Můžeme se učit od dobrých příkladů saských lesů, některých obecních lesů nebo arcibiskupských lesů na Blatně, kde se proměna podařila během několika málo let.

Bůh nám svěřil lesy, krajinu, abychom ji moudře spravovali k užitku všech, nejen církve. Krásné krušnohorské lesy mají obrovský potenciál pro změnu a pro budoucnost. Dnešní nasazení může přinést velký užitek příštím generacím, vyžaduje však pokoru a spolupráci.       

Lesu zdar      

Foto: archiv Lesní správy