Moderní technologie nacházejí uplatnění i v lesích

I když je lesnictví silně konzervativní obor, resp. přístup lesníků, i zde se v poslední době uplatňují nové metody a moderní technologie. Využití výpočetní techniky v logistice výroby, nové těžební stroje, pozemní průzkum pomocí dronů, tak také dálkový průzkum Země našel praktické využití.

Každý rok musí lesníci bojovat o zachování zelených smrkových lesů. Boj s kůrovcem opět započal. Nalézt a zlikvidovat, to je stručný návod na úspěšný boj s kůrovci. Bohužel, tento úkol je nejsložitější.

A proto Lesní správa v závěru loňského roku vyzkoušela vyhledávání kůrovcových stromů pomocí satelitů. Výsledky byly velmi přesvědčivé zejména proto, že umožňují velkoplošnou detekci napadených stromů. O představení této technologie a služby pro lesníky jsme požádali pana Martina Chlubnu jednatele společnosti SPACETREES s.r.o., která službu nabízí (www.spacetrees.cz).    

„Projekt SPACETREES se zaměřuje na detekci kůrovcem napadených stromů na území České republiky za pomoci satelitních technologií. K vyhledávání stromů na velkých rozlohách jsou využívány multispektrální satelitní snímky ve vysokém rozlišení (0,3–0,5 m / pixel). To v praxi znamená, že rozlišení jednoho pixelu na výsledném satelitním snímku je 0,25 m². Díky této přesnosti jsme schopni detekovat i jednotlivé napadené stromy. Satelity, které snímky pořizují, patří americké společnosti Planet Labs. Konkrétně se jedná o konstelaci 15 satelitů SkySat, které obíhají naší planetu ve výšce 450 km. Satelity prolétávají nad Českou republikou každý den. Můžeme tedy monitorovat naše lesy kdykoliv, kdy není na obloze příliš hustá oblačnost, která brání pořízení využitelného snímku. Satelitní snímky v takto vysokém rozlišení byly do nedávna přístupné pouze pro uzavřený okruh uživatelů, a to pouze pro velké univerzity, obranný průmysl nebo jako špionáž pro státní uživatele. Díky způsobu využití na ochranu našich lesů se nám podařilo tyto snímky získat i pro využití na boj proti kůrovcové kalamitě.

V rámci projektu SPACETREES se snažíme poznat a pochopit chování kůrovce. Analyzujeme archivní satelitní snímky z různých lokalit v České republice a sledujeme, jak se kůrovec v lesích rozšiřuje. Naše pozorování nám ukazují, jak je důležité zachytit kůrovce v raném stádiu, zejména první malá ohniska s počtem 3 až 15 stromů, která se často skrývají v zapojených komplexech. Daná skutečnost nám pomohla vyvinout metodu detekce kůrovcem napadených stromů pomocí satelitních snímků.

Víme, že nejdůležitější je kůrovce zachytit v počáteční fázi pomocí terénních pochůzek, avšak skrytá ohniska v zapojených porostech mohou být mnohdy obtížně dohledatelná. Často z archivních snímků vidíme, jak se kůrovec postupně rozrůstá až do stavu, kdy zasáhne několik tisíc kubíků dřeva v porostu. S postupem kalamity se kůrovcová ohniska budou zmenšovat a bude důležité je nadále monitorovat, aby nedošlo k dalšímu šíření.

Věříme, že naše metoda detekce kůrovcem napadených stromů může být účinným nástrojem pro prevenci proti rozšíření kůrovce. Doufáme, že naše metoda bude využita i majiteli lesů, kteří dosud nemají problém s jeho přemnožením. Napadené stromy jsou detekovány na základě sníženého množství chlorofylu v jehlicích. Ten se snižuje v důsledku napadení stromu kůrovcem a jeho postupným odumíráním. Doba, během které lze napadené stromy z vesmíru zachytit, závisí na řadě faktorů, jako je vývoj počasí, počet dnů s teplotami nad 20 stupňů Celsia a počet jedinců kůrovce napadajících stromy. Podle průzkumu z roku 2022, kdy byla tato metoda vyvinuta, byly napadené stromy detekovatelné kolem 20 dní po začátku prvního rojení kůrovců.

Největší přínos této metody spatřujeme v okamžiku, kdy kůrovci začínají v průběhu rojení hledat stín a napadat stromy v zapojených komplexech. Z vlastní zkušenosti víme, jak obtížné je detekovat takto napadené stromy během terénní pochůzky ve velkých lesích.

V praxi funguje tato metoda tak, že využíváme úkolování komerčního satelitu. Vlastník lesa nám předem specifikuje, jakou přesnou část lesa chce snímat. Následně tuto oblast zadáme k nafocení a satelit získá snímky následující den. Prodleva v získání snímků může vzniknout v případě, pokud je příliš hustá oblačnost. Po získání snímků provedeme analýzu kůrovcových ohnisek a poskytneme vlastníkovi přesné souřadnice a fotografie lesního porostu ve vysokém rozlišení z výšky satelitu.“

Za vlastníky lesů si tedy může jen přát, aby průzkum satelitem fungoval a poskytl v reálném čase potřebné informace o místech, kde je les v ohrožení. Hospodářsky nejcennější smrkové lesy jižních Brd nebo Krušných hor si zaslouží maximální úsilí a prostředky. Na konci května budeme opět snímkovat a přimlouvat se za příznivé počasí nejen pro lesy, ale i pro satelit, aby měl dobrý výhled.