Třemšínská desítka

Jižní brdy jsou protkány sítí turistických dálkových turistických tras procházející přes kulturně historická místa. My jsme pro vás připravili deseti kilometrový okruh, na němž můžete vidět místa popsaná v rámci těchto tras a zároveň vám chceme tímto průvodcem zpřístupnit i poznání místního lesa a přírody očima jeho správců.

Cestou se snažte vnímat les nejen očima, ale všemi smysly – uslyšíte šumění větru v korunách stromů, zpěv ptáků, ucítíte vůni pryskyřice nebo jehličí, ale i rozdílnou vlhkost vzduchu na různých místech, teplo a chlad, hmatem můžete rozpoznat hrubost kůry jednotlivých druhů dřevin. Les není jen místem pro odpočinek, ale i místem, kde mnoho lidí nachází svoji obživu a je také místem, kde svůj životní prostor nachází mnoho živočišných i rostlinných druhů. Mějme toto všechno na paměti a přizpůsobme tomu v lese své chování.

1.Okruh začíná před sídlem Polesí Rožmitál v Hutích pod Třemšínem 68, na parkovišti zřízeném správci lesa pro jeho návštěvníky.

2.Z parkoviště se vydáme zpátky po příjezdové cestě a na první křižovatce se dáme do leva. Po zhruba 150 metrech vpravo uvidíme plochu, na níž započal po ukončení jejího obhospodařování před dvaceti lety vývojový proces. Holou plochu nejprve osidlují přípravné dřeviny. Zde je to nejčastěji topol osika a bříza bradavičnatá. Jejich výška dosahuje deseti metrů a díky zastínění plochy se v podrostu začínají objevovat druhy dřevin přirozené dřevinné skladby odpovídající tomuto stanovišti – smrk ztepilý, buk lesní, dub zimní, javor klen i jasan ztepilý. Tyto druhy potřebují ke svému správnému vývoji zástin a kryt mateřským nebo jako v tomto případě přípravným porostem, jenž je chrání před nepříznivými klimatickými vlivy.

1-parkplatz-2 — Sídlo polesí Rožmitál v Hutích

3.Dále pak pokračujeme k ostré zatáčce, kde se napojíme na zelenou turistickou trasu, která nás dovede až k rekreačnímu zařízení Duha. Zelená zde odbočuje doprava ale my pokračujeme rovně. Po kilometru chůze se nám vlevo objeví Čertovo vřeteno, skalní útvar vystupující nad terén. Jeho převisu v minulosti využívali lidé pracující v lese jako úkrytu před nepříznivým počasím.

4.Od vřetene nás asfaltka zavede na rozcestí v jehož středu stojí lovecká bouda Roubenka. Podobných staveb najdeme v Brdech více. Byly zbudovány na přelomu 19. a 20. století jako opěrné body pro lesní personál při bojích s pytláky, kteří v těch dobách velmi sužovali místní lesy.

Jen kousek před Roubenkou vpravo od cesty je pod pramenem vodočet ČHMÚ, v němž je zjišťována vydatnost pramene vody, kterou se můžeme i občerstvit její kvalita a chuť jsou vyhlášené.

5.Od Roubenky pokračujeme dále po žluté. Okolo cesty jsou k vidění porosty obnovované s využitím tvořivých sil přírody. Lesníci zde těžebními zásahy, při nichž z porostu vybírají jednotlivé stromy, vytvářejí podmínky pro vývoj nové generace lesa. V převážně smrkovém dospělém porostu můžeme spatřit obnovu nejen smrku, ale i buku lesního, jedle bělokoré a douglasky tisolisté. Regulací přísunu světla pak lesníci usměrňují vývoj následného porostu včetně jeho druhové a prostorové výstavby.

Přirozená obnova dřevin zastoupených v dospělém lese se dostavuje na vhodných plochách průběžně a při podrobnějším pohledu můžeme vidět i stromky staré jen několik měsíců.

Cestou k vrcholu Hengstu 757 m n.m. (neplést s Kobylí hlavou) si všimněme jak dlouhotrvající sucho poznamenává jednotlivé stromy i celý les. Na kamenitých hřebenech usychají nejen smrky, ale i buky.

6.Na vrcholu Hengstu najdeme pozůstatky tvrze, která v minulosti zřejmě sloužila jako předsunutá hláska třemšínského hradu.

Po několika krocích dále po žluté značce uvidíme vlevo další z příkladů, kdy lesníci pracují v součinosti s přírodou. Zde se jedná o ponechání břízy, jež přirozeně nastupuje na holou plochu. Její opad zlepšuje vlastnosti tohoto na živiny chudého stanoviště i poskytuje kryt pro přirozenou obnovu buku.

Dále pokračujeme po třemšínském hřebeni, jenž je mnohými považován za nejkrásnější brdskou hřebenovku. Cestou si můžeme všimnout i žulových patníků, které zde vymezovaly jednotlivá oddělení vyměřená rožmitálským lesmistrem a vynálezcem Karlem Gangloffem.

7.Na úbočí Holého vrchu 788 m n.m. se před námi otevírá rožmitálská kotlina a na protisvahu máme jako na dlani další z brdských vrcholů – Štěrbinu 753 mn.m. s vysílačem mobilního operátora.

Brdy jsou typické na živiny chudými horninami. Díky tomu zdejší hřebeny jsou svým charakterem podobné hřebenům pohraničních hor, i když nedosahují jejich výšky.

Kombinace nedostatku živin a dlouhotrvajícího sucha se výrazně podepisuje na zdravotním stavu stromů, které doslova bojují o život. K tomu využívají různé strategie – obětují horní část koruny nebo sníží objem asimilačního aparátu (jehličí, listí), aby se vyrovnaly s nedostatkem vláhy.

Jak dlouho to ještě vydrží?

Ponechání mrtvého dřeva má velký význam pro biodiverzitu les. Mrtvé dřevo je totiž, co se týče různých druhů organismů, nejbohatší nikou lesního ekosystému.

8. Kopci, jenž v mapách najdeme pod názvem Křemel (790 m n.m. ) místní říkají Malý Třemšín. Poskytuje krásný výhled na druhou jihobrdskou osmistovku Nad Maráskem.

A místní název napovídá, že se blížíme k nejvýznamnějšímu bodu našeho putování.

Nerozdělávejte zde ani jinde v lese oheň – toto ohniště bylo příčinou zásahu požárníků v roce 2019. Nepřál bych vám být v jejich blízkosti poté, co vodu potřebnou k uhašení sem museli vynosit ve speciálních přístrojích na zádech.

9. A už stoupáme k vrcholu Třemšína. Těsně pod ním narazíme na jeden z ochozů, který zde nechal zbudovat arcibiskup Salm v rámci romantických úprav Třemšína.

Z tohoto ochozu můžeme shlédnout nejvyšší pevný bod Brd, jímž je meteorologický radar na vrcholu Prahy 862 m n.m.

Máme-li štěstí na dobré počasí, uvidíme i nejseverněji položený vrchol Brd – Cukrák 411 m n.m. s televizním vysílačem.

Z mnoha dalších míst můžeme vidět Svatou Horu, kopce Votické vrchoviny, Makovou horu u Smolotel, hřebeny České Sibiře i nejvyšší vrcholy Vysočiny Křemešník a Čeřínek.

Vrchol památného Třemšína, který byl lidmi osídlen od dávných dob, jak dokládají starověké valy i pozůstatky hradu symbolizované hradním příkopem i místy, kde stávala hradní věž nebo bašta.

Na loučce před tzv. Vyšehradem byly péčí Arcibiskupství zřízena dvě odpočinková místa, kde můžeme načerpat síly před závěrečnou částí cesty. A případně se i zapsat do vrcholové knihy.

Dále pokračujeme po červené značce a procházíme okolo kapličky Proměnění Páně, kterou zde nechal postavit v druhé polovině 18. století rožmitálský lesmistr Krečmer, údajně na místě bývalé hradní studny.

Od Kapličky je impozantní výhled na Šumavské velikány i masiv Českého lesa – Boubín, Roklan, Velký Javor, Ostrý, Čerchov.

Jako na dlani pak máme blatenskou rybniční pánev.

10.Červená turistická značka nás přivádí k Třemšínské kapli pocházející ze 17. století.

11.Asfaltová lesní cesta nás vede s kopce kolem dalšího brdského pramene, kde můžeme doplnit zásoby vody.

12. Pokračujeme kolem nenápadného vrcholu s názvem Kobylí hlava, u jehož paty ještě můžeme najít torzo jedné z tzv. bublavých jedlí. Nyní už máme před sebou zhruba jen dva kilometry pohodlné chůze do místa, kde naše cesta započala.

Ing. Josef Hrdina, vedoucí polesí Rožmitál