Tetřívci na Blatně

Když jsem byl počátkem roku 2015 přijímán do zaměstnání (v lesnictví jsme zvyklí spíše říkat do služby) u Arcibiskupství pražského, byla to pro mne zcela nová životní zkušenost. Nikoliv v oblasti lesnictví, vedoucího polesí jsem dělal v minulosti 15 let, ale v přístupu majitele ke správě svého majetku.

Pan generální vikář zdůraznil nejen ekonomickou funkci lesa (očekáváme, že nám lesní majetek přispěje na financování chodu církve), ale zejména funkci společenskou (očekáváme, že majetek bude obhospodařován tak, aby plnil funkce v ochraně přírody, vody, klimatu, krajiny a to dlouhodobě) a v neposlední řadě i funkci sociální (očekáváme, že dáme práci místním lidem a odměníme je spravedlivou mzdou). A nakonec své zadání shrnul do jediné věty: „Ať je vidět, že se vstoupilo do majetku AP“.

V rámci církevních restitucí byl Arcibiskupství pražskému (AP) mimo jiné vrácen zabavený majetek Velkostatku Blatno u Chomutova. Pokud se snad čtenář právě zarazil nad mapou České republiky s otázkou – co dělá AP v Krušných horách, tedy mimo území pražské arcidiecéze – je vysvětlení jednoduché. Československý stát potřeboval pro nově vznikající výcvikový prostor Brdy i část majetku AP, spadající pod velkostatek Rožmitál. A tak došlo v roce 1928 ke směně asi 3 000 ha převážně lesní půdy.

Tetřívek žil na tomto území od nepaměti. Vrchol početních stavů tohoto nádherného ptáka kulminoval v období imisní kalamity, tedy v poslední čtvrtině 20. století. Velké volné plochy oseté jeřábem a břízou a podrostlé borůvkou naplnily zcela stanovištní potřeby tohoto druhu. Přibližně od roku 1995 však docházelo nejen k rozpadu březových porostů, ale i k pěstování zapojeného lesa (zapojený porost je soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají) původní dřevinné skladby, tedy lesa tmavého, pro tetřívka nevhodného.

Ochrana přírody směřuje své úsilí do zachování volných ploch, kolem kterých by se populace tetřívka udržela. Součástí vydaného majetku je i rozšířená přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, kde lesníci AP zcela respektují plán péče, zapracovaný do opatření v rámci nově vytvářeného desetiletého plánu hospodaření v lesích (LHP). Plochy v rámci této přírodní rezervace jsou prakticky bezzásahové. Nahodilá těžba je prováděna pouze v okrajových částech charakteru hospodářského lesa. Ve spolupráci se zpracovateli souboru doporučených opatření pro ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská bylo vytipováno mimo území přírodní rezervace několik ploch, které jsou v současnosti řídce porostlé břízou, k pěstování ve volném zápoji. I tyto plochy jsou již zapracovány do LHP.

Neumím zcela přesně specifikovat, jak se v budoucnu naše pomoc k ochraně tetřívka projeví v některých dalších oblastech. Už nyní přináší volné plochy uprostřed lesa životní prostor dalším rostlinám a živočichům. A zaměstnancům arcibiskupských lesů pocit užitečně vynaložené práce.