Apha 
Ekonomická koncepce
Zápis z diskusních večerů o ekonomice zde (zkrácená verze)
Zápis z diskusních večerů o ekonomice zde (plná verze)
Jedním z hlavních pilířů nové ekonomické koncepce pražského arcibiskupství je projekt nájemního bydlení. Více na X-Place (xplace.cz)
Nejnovější vyjádření k hospodaření: Prohlášení znalecké kanceláře Estimmo ve věci zpracování znaleckých posudků pro Arcibiskupství pražské – Apha
Církev v České republice se s přijetím zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi dostala do situace, v níž musí postupně nastartovat takový způsob hospodaření, který ji přinese zdroje na hlavní činnost (pastorace, služné kněží, platy základního personálu, opravy kostelů…). Od roku 2030 už nebudeme od státu dostávat příspěvek na činnost a musíme si na ni vydělat hospodařením s majetkem.
Ekonomická soběstačnost církve neznamená, že bychom do budoucna už nedostávali od státu žádnou pomoc. I nadále budeme získávat státní příspěvky na charitu, školství a opravu památek. Naši základní a hlavní činnost, tj. evangelizaci a pastoraci, si budeme muset uhradit sami tím, co vyděláme v hospodářské činnosti s navráceným majetkem či pokrýt z darů věřících.
Kdo si aspoň trochu dovede představit, o jak náročný úkol běží, jistě pochopí, že jeho řešení vyžaduje velkou profesionalitu a také větší zapojení věřících.
V září 2019 byla ekonomickou radou arcidiecéze přijata Strategie pro novou ekonomickou vizi arcidiecéze. Následně pak byla začátkem roku 2021 přijata Opatření ohledně hospodářské činnosti na dobu příštích pěti let. Zároveň s tím vznikly nové fondy, které mají pomoci transparentnosti hospodaření arcidiecéze: fond sv. Vojtěcha na služné kněží; fond kardinála Harracha, tj. fond na podporu transformace správy farností (opravy a údržba potřebných budov); fond biskupa Podlahy, který je určen na platy pracovníků ve farnostech.
Fond na služné kněží sv. Vojtěcha nebyl vytvořen proto, že by arcibiskupství nemělo prostředky na platy kněží. Fond představuje optimální způsob, jak podpořit solidaritu v diecézi. Doposud totiž farnosti odváděly finanční prostředky do svépomocného fondu (z hospodářské činnosti, ze sbírek a z prodejů majetku), z něhož pak byly rozdělovány finance do farností na stavební činnost a část šla na platy zaměstnanců pro farnosti. Nově finance z farností a kapitul budou nasměrovány do fondu na služné kněží. Odvody z prodeje majetku jsou nadále zrušeny, protože tyto prostředky je třeba reinvestovat. Novým zdrojem fondu budou pravidelné sbírky v kostelích, během kterých budou moci farníci věnovat svůj dar na plat svého kněze. Proč tato změna? Protože chceme být transparentní a protože je známo, že dárce věnuje svůj příspěvek raději na zcela konkrétní účel. Každým rokem budeme zveřejňovat, kolik která farnost vybrala a jak byl fond plněn. Pro úplnost, průměrně lze odhadnout, že běžná farnost vybere cca. 1/10 platu jednoho kněze. Věřím, že se tato suma postupně navýší. Pokud se časem vybere peněz více, tak z těchto přebytků budeme podporovat pastorační činnost, která je naším nejdůležitějším úkolem.
Do fondu kardinála Harracha bude vkládat každým rokem finance arcibiskupství ze své hospodářské činnosti.
Fond biskupa Podlahy bude využíván až v budoucnu. V tuto chvíli platí, že veškeré pracovníky pro podporu farností arcibiskupství hradí samo ze své hospodářské činnosti a částečně ještě ze stále se snižujícího státního příspěvku na činnost. Věříme, že tak to zůstane i v budoucnu, protože se bude dařit různým investičním projektům arcibiskupství. Jedná se o stavební techniky, odborníky na nemovitosti a památky, část personálu ekonomického oddělení a další. Aktuálně by se o odvodech farností do tohoto fondu uvažovalo pouze tehdy, když některý vikariát bude chtít navýšit počet odborných zaměstnanců nebo se zavedou vikariátní účetní, což je praxe v mnoha diecézích.
Přejděme k dalšímu bodu. Jistá obtíž, se kterou se církev potýká, spočívá v tom, že je zcela správně státem brána jako veřejně prospěšná instituce. Avšak pro podnikání to přináší nejednu obtíž a zvyšuje rizika. Je třeba hledat řešení, která budou optimalizovat hospodářskou činnost a zároveň minimalizovat rizika. Jednou možností, kterou církev využívala běžně i v minulosti, je institut nadace. Veškerý zisk z nadačního jmění musí být totiž použit na účel nadace. Proto kardinál Duka založil Nadaci Arietinum, jejíž účel je podpora hlavní činnosti církve (služné kněží, platy základního personálu, režie, údržba…). Následovalo založení Nadace sv. Ludmily s účelem podpořit církevní školství a Nadace neratovického komunitního centra. Další formou správy vybraného majetku je AP veřejně prospěšný svěřenský fond, který bude ke konkrétním projektům zakládat speciální s.r.o. Cílem je tedy profesionalizace správy majetku, abychom dosáhli potřebných zisků, přehlednost, kontrola a osobní odpovědnost zapojených osob. Stručně řečeno, chceme, aby hospodářská činnost nezatížila kněze a nevrhla na ně velikou odpovědnost za hospodářské projekty. Zapojení odborníků, kteří budou mít zároveň odpovědnost a budou kontrolovatelní, je jistě správnou cestou.
Celý tento plán je připravován s odborníky a konzultován s různými poradenskými firmami, které mají mezinárodní renomé. Nejrůznější návrhy na zefektivnění hospodaření procházejí schvalováním ekonomické rady diecéze. Od začátku usilujeme o transparentnost. Proto jsme začátkem roku kněžím zaslali dokument Opatření ohledně hospodářské činnosti s prosbou, aby ho prodiskutovali s členy ekonomických a pastoračních farních rad. Následně byly zveřejněny letáky: Dobré hospodaření pro dílo Boží a Podporuji svou arcidiecézi a naše kněze. Kromě toho bylo v médiích publikováno vícero článků. V poslední době mohu doporučit i podcast o službě kněží , rozhovor o Nadaci Arietinum na Proglasu či komentář pro Echo24.cz. O hospodaření arcidiecéze pojednávají i články v týdeníku Ekonom, Lidových novinách, MF DNES či rozhovor v našem Zpravodaji, který si můžete přečíst zde: Rozhovor s Mons. Janem Balíkem o hospodaření arcidiecéze – Apha. Nejnověji jsem o ekonomické koncepci pražského arcibiskupství hovořil v rozhovoru s Danielou Brůhovou z TV NOE. Zhlédnout jej můžete zde.
V souvislosti s reflexí probíhajícího synodálního procesu je ekonomická problematika pojednána zde .
Pražská arcidiecéze musí dbát na vnitřní solidaritu, neboť ji charakterizuje, že majetek farností je přibližně stejně tak velký jako majetek arcibiskupství. Mnohé farnosti restituovaly pozemky, které mají značnou hodnotu. Vzájemná solidarita je předpokladem toho, že jako celek obstojíme. Aktuálně se nevracíme do minulých hospodářských modelů, kdy každá farnost víceméně měla či neměla své vlastní zdroje obživy a kdy služné kněží po staletí zároveň dotoval stát. Po restitucích nastavujeme zcela nový model, který se zdaří, budeme-li věrni heslu: skromnost, odbřemenění a arcidiecéze jako celek.
Závěrem mohu říci, že na Arcibiskupství pracujeme poctivě pro budoucnost. Je to náročný proces. Zároveň se snažíme o maximální otevřenost a sdělujeme kněžím a věřícím své kroky a záměry. Ano, není možné hned všechna jednání veřejně vyhlašovat. Vše má svůj čas. Je běžné, že obchodní partneři do pozitivního ukončení chrání své záměry vzájemnou mlčenlivostí.
Pokud bych v tuto chvíli neměl podporu spolupracovníků odborníků a poradců, a kdyby mi chyběly důvody k jistotě, že nastoupená cesta je správná a přinese postupně viditelné plody, a zároveň zůstával ve své odpovědné funkci, byl bych nepoctivý sám k sobě. Bohu díky, již hospodaření za rok 2020, které dopadlo s vyrovnaným výsledkem, prokázalo, že jsme vykročili správným směrem.
Mons. Jan Balík, generální vikář pražského arcibiskupství pro správu a organizaci