Apha 
Ekonomická koncepce
Večery o ekonomice – prezentace
Prohlášení k některým ekonomickým transakcím z minulých let najdete zde.
Celá nahrávka tiskové konference k tomuto tématu k dispozici zde
Reakce pražského arcibiskupství na vyjádření Etického panelu České televize zde
Podcast Seznam Zpráv, ve kterém Zuzana Hodková mluví o ekonomické strategii pražského arcibiskupství s generálním vikářem Mons. Janem Balíkem, najdete zde.
Církev v České republice se s přijetím zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi dostala do situace, v níž musí postupně nastartovat takový způsob hospodaření, který ji přinese zdroje na hlavní činnost (pastorace, mzdy kněží, platy základního personálu, opravy kostelů…). Od roku 2030 už nebudeme od státu dostávat příspěvek na činnost a musíme si na ni vydělat hospodařením s majetkem. Historicky se jedná o zcela novou situaci.
Ekonomická soběstačnost církve neznamená, že bychom do budoucna už nedostávali od státu žádnou pomoc. I nadále budeme získávat státní příspěvky na charitu, školství a opravu památek. Naši základní a hlavní činnost, tj. evangelizaci a pastoraci, si budeme muset uhradit sami tím, co vyděláme v hospodářské činnosti s navráceným majetkem či pokrýt z darů věřících.
Model správy majetku
Jedná se o náročný úkol a jeho řešení vyžaduje profesionalizaci správy majetku, aby bylo dosahováno potřebných zisků, a dále přehlednost, kontrolu a osobní odpovědnost zapojených osob. Zároveň by neměla hospodářská činnost vrhnout odpovědnost za hospodářské projekty na kněze a tak je neúměrně zatížit.
Jistá obtíž, se kterou se církev potýká, spočívá v tom, že je zcela správně státem brána jako veřejně prospěšná instituce. Avšak pro podnikání to přináší nejednu obtíž, zvyšuje rizika a vede k centralizaci. Bylo třeba hledat řešení, která budou optimalizovat hospodářskou činnost a zároveň minimalizovat rizika. Jednou možností, kterou církev využívala běžně i v minulosti, je institut nadace. Veškerý zisk z nadačního jmění musí být totiž použit na účel nadace. Proto kardinál Duka založil Nadaci Arietinum, jejíž účel je podpora hlavní činnosti církve (na prvním místě mzdy kněží, platy základního personálu, režie, údržba…). Následovalo založení Nadace sv. Ludmily s účelem podpořit církevní školství a Nadace neratovického komunitního centra. Další formou správy vybraného majetku je AP veřejně prospěšný svěřenský fond, který bude ke konkrétním projektům zakládat speciální s.r.o.
Nadále budou hlavními pilíři lesní hospodaření, o které se stará AP Lesnická s.r.o., (Farnosti a lesy), a nájemní bydlení pod značkou X-Place (xplace.cz)
Nově je popsána strategie v brožuře Spolupráce v pražské arcidiecézi – k nahlédnutí nebo ke stažení zde
Benefiční plán a účetní fondy na Arcibiskupství
Arcibiskupství pražské zavedlo Benefiční plán a nové účetní fondy, které slouží na podporu farností v jejich hlavní činnosti, tedy v evangelizaci a pastoraci:
Fond na mzdovou podporu kněží nebyl vytvořen proto, že by arcibiskupství nemělo prostředky na platy kněží. Fond představuje optimální způsob, jak podpořit solidaritu v diecézi a podnítit aktivitu dárců. K tomu slouží aplikace DONATOR.
Fond podpůrný a transformační slouží na podporu oprav sídelních far a kostelů.
Fond mzdové podpory zaměstnanců pro vikariáty hradí náklady zaměstnanců, kteří pracují pro farnosti (stavební technici, účetní, referenti majetku…).
Fond pastorace podporuje hlavní činnost farností.
Fond mzdový pastorační hradí pastorační asistenty ve farnostech a ředitele komunitních center.
Dále existuje fond charitativní, školský a na bohoslovce.
Skromnost, solidarita a odbřemenění
Pražská arcidiecéze musí dbát na vnitřní solidaritu, neboť ji charakterizuje, že majetek farností je přibližně stejně tak velký jako majetek arcibiskupství. Některé farnosti restituovaly pozemky, které mají značnou hodnotu. Některé nezískali zpět nic. Vzájemná solidarita je předpokladem toho, že jako celek obstojíme. Aktuálně se nevracíme do minulých hospodářských modelů, kdy každá farnost víceméně měla či neměla své vlastní zdroje obživy a kdy mzdy kněží po staletí dotoval stát. Nadále základní výdaje musí zajistit biskup. Po restitucích nastavujeme zcela nový model, který se zdaří, budeme-li věrni heslu: skromnost, odbřemenění a arcidiecéze jako celek.
Jak zacházet s majetkem je popsáno v textu Majetek církve a jeho využití – směr řízení (zde)
Na Arcibiskupství pracujeme poctivě pro budoucnost. Je to náročný proces. Zároveň se snažíme o maximální otevřenost a sdělujeme kněžím a věřícím kroky a záměry. Ano, není možné hned všechna jednání veřejně vyhlašovat. Vše má svůj čas. Je běžné, že obchodní partneři do pozitivního ukončení chrání své záměry vzájemnou mlčenlivostí.
Prosme společně o Boží požehnání života naší místní církve, do které patří také starost o ekonomiku.