Ekonomická koncepce

Církev v České republice se s přijetím zákona o majetkovém narovnání státu s církvemi dostala do situace, v níž musí postupně nastartovat takový způsob hospodaření, který ji přinese zdroje na hlavní činnost (pastorace, mzdy kněží, platy základního personálu, opravy kostelů…). Od roku 2030 už nebudeme od státu dostávat příspěvek na činnost a musíme si na ni vydělat hospodařením s majetkem. Historicky se jedná o zcela novou situaci.

Ekonomická soběstačnost církve neznamená, že bychom do budoucna už nedostávali od státu žádnou pomoc. I nadále budeme získávat státní příspěvky na charitu, školství a opravu památek. Naši základní a hlavní činnost, tj. evangelizaci a pastoraci, si budeme muset uhradit sami tím, co vyděláme v hospodářské činnosti s navráceným majetkem či pokrýt z darů věřících.  

Model správy majetku

Jedná se o náročný úkol a jeho řešení vyžaduje profesionalizaci správy majetku, aby bylo dosahováno potřebných zisků, a dále přehlednost, kontrolu a osobní odpovědnost zapojených osob. Zároveň by neměla hospodářská činnost vrhnout odpovědnost za hospodářské projekty na kněze a tak je neúměrně zatížit.

Jistá obtíž, se kterou se církev potýká, spočívá v tom, že je zcela správně státem brána jako veřejně prospěšná instituce. Avšak pro podnikání to přináší nejednu obtíž, zvyšuje rizika a vede k centralizaci. Bylo třeba hledat řešení, která budou optimalizovat hospodářskou činnost a zároveň minimalizovat rizika. Jednou možností, kterou církev využívala běžně i v minulosti, je institut nadace. Veškerý zisk z nadačního jmění musí být totiž použit na účel nadace. Proto kardinál Duka založil Nadaci Arietinum, jejíž účel je podpora hlavní činnosti církve (na prvním místě mzdy kněží, platy základního personálu, režie, údržba…). Následovalo založení Nadace sv. Ludmily s účelem podpořit církevní školství a Nadace neratovického komunitního centra. Další formou správy vybraného majetku je AP veřejně prospěšný svěřenský fond, který bude ke konkrétním projektům zakládat speciální s.r.o.

Nadále budou hlavními pilíři lesní hospodaření /proklik na stránky AP Lesnická – zatím jen na LES pod AP/ a nájemního bydlení pod značkou X-Place (xplace.cz)

Účetní fondy na Arcibiskupství

Arcibiskupství pražské zavedlo účetní fondy, které slouží na podporu farností v jejich hlavní činnosti, tedy v evangelizaci a pastoraci:

Fond na mzdovou podporu kněží sv. Vojtěcha nebyl vytvořen proto, že by arcibiskupství nemělo prostředky na platy kněží. Fond představuje optimální způsob, jak podpořit solidaritu v diecézi a podnítit aktivitu dárců. K tomu slouží aplikace DONATOR.

Fond kardinála Harracha slouží na podporu oprav sídelních far a kostelů.

Fond biskupa Podlahy hradí náklady zaměstnanců, kteří pracují pro farnosti (stavební technici, účetní, referenti majetku…).

Dále existuje fond pastorační a charitativní.

Přehledné shrnutí ekonomické spolupráce v pražské arcidiecézi s názorným grafickým doprovodem zde

Skromnost, solidarita a odbřemenění

Pražská arcidiecéze musí dbát na vnitřní solidaritu, neboť ji charakterizuje, že majetek farností je přibližně stejně tak velký jako majetek arcibiskupství. Některé farnosti restituovaly pozemky, které mají značnou hodnotu. Vzájemná solidarita je předpokladem toho, že jako celek obstojíme. Aktuálně se nevracíme do minulých hospodářských modelů, kdy každá farnost víceméně měla či neměla své vlastní zdroje obživy a kdy mzdy kněží po staletí dotoval stát. Po restitucích nastavujeme zcela nový model, který se zdaří, budeme-li věrni heslu: skromnost, odbřemenění a arcidiecéze jako celek.  

Jak zacházet s majetkem je popsán v Majetek církve a jeho využité – směr řízení (zde)

Na Arcibiskupství pracujeme poctivě pro budoucnost. Je to náročný proces. Zároveň se snažíme o maximální otevřenost a sděluje me kněžím a věřícím kroky a záměry. Ano, není možné hned všechna jednání veřejně vyhlašovat. Vše má svůj čas. Je běžné, že obchodní partneři do pozitivního ukončení chrání své záměry vzájemnou mlčenlivostí.  

Prosme společně o Boží požehnání života naší místní církve, do které patří také starost o ekonomiku.

V září 2019 byla ekonomickou radou arcidiecéze přijata Strategie pro novou ekonomickou vizi arcidiecéze. Následně pak byla začátkem roku 2021 přijata Opatření ohledně hospodářské činnosti na dobu příštích pěti let. 

Z mediálních výstupů posledních let vybíráme:

V souvislosti s reflexí probíhajícího synodálního procesu je ekonomická problematika pojednána zde .

Rozhovoru s Danielou Brůhovou v TV NOE zde.

Odkaz na starší výroční zprávy