Polesí Vysočina

Historický majetek arcibiskupství, jehož navrácenou část nyní spravuje polesí Vysočina, byl tvořen velkostatky Červená Řečice, Nový Rychnov a Onšov.

Červená Řečice bývala majetkem pražských biskupů již ve 12. století. Pod správní okruh zdejšího ředitele spadal i velkostatek Onšov (Vonšov) a Nový Rychnov. Zámecká budova včetně okolních lesů a polností patřila pražskému biskupství, později arcibiskupství, souvisle s výjimkou období od husitských válek a do bitvy na Bílé hoře (cca 200 let). V roce 1949 byl velkostatek Červená Řečice se zámkem zkonfiskován a od té doby sloužil k různým účelům a chátral.

Panství Nový Rychnov patřilo arcibiskupům pražským již za Arnošta z Pardubic, tedy od 14. století. Po uzákonění pozemkové reformy v roce 1920 došlo k parcelaci arcibiskupského velkostatku, lesy však zůstaly pražskému arcibiskupství i nadále.

Lesy polesí Vysočina se nacházejí, jak název napovídá, převážně na Českomoravské vysočině od Jihlavy k Blaníku s přesahem na severozápad do Posázaví (farní lesy).

Dominantní dřevinou je smrk, jenž poskytuje významný hospodářský přínos (mj. ke zlepšení stavu lesa v jiných lokalitách) a jehož podíl je v zájmu stability porostů postupně mírně snižován zejména bukem a jedlí. Přirozená obnova je uplatňována cca ze 30 %.

Arcibiskupský majetek není souvislý, ale je tvořen několika středně velkými celky, podle historických velkostatků.

Českomoravská vrchovina je tradiční rekreační oblastí. Za návštěvu rozhodně stojí přírodní park Čeřínek, vyznačující se kamennými poli s množstvím půvabných studánek a výhledem od Přední skály. 

Cílem polesí je obhospodařovat les podrostním způsobem hospodaření a využít velký potenciál přirozené obnovy smrku v kombinaci s předsunutými skupinami nebo podsadbou melioračních a zpevňujících dřevin, především jedlí a bukem. Budeme usilovat o vyváženost produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa, tj. udržet vysokou kvalitu smrkových sortimentů a dát průchod i požadavkům rekreačním, ekologickým a estetickým.